Radkov (okres Tábor)
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Radkov | |
|---|---|
| základní data | |
| status: | obec |
| NUTS 5 (obec): | CZ0317 552941 |
| kraj (NUTS 3): | Jihočeský (CZ031) |
| okres (NUTS 4): | Tábor (CZ0317) |
| obec s rozšířenou působností: | Tábor |
| pověřená obec: | Tábor |
| historická země: | Čechy |
| katastrální výměra: | 5,38 km² |
| obyvatel: | 141 (3. 7. 2006) |
| zeměpisná šířka: | 49° 27’ 57’’ |
| zeměpisná délka: | 14° 36’ 50’’ |
| nadmořská výška: | 519 m |
| PSČ: | 391 31 |
| základní sídelní jednotky: | 2 |
| místní části: | 2 |
| katastrální území: | 1 |
| adresa obecního úřadu: | Radkov 34 39131 Dražice |
| starosta: | Tomáš Bálek |
| E-mailová adresa | |
Obec Radkov se nachází v okrese Tábor, kraj Jihočeský. Ke dni 3. 7. 2006 zde žilo 141 obyvatel.
Obsah |
[editovat] Části obce
- Radkov
- Paseka
[editovat] Historie
První písemná zmínka o obci je z roku 1419. Obec patřila v té době přímo pod pravomoc krále Václava IV. při universitě pražské (kollej krále Václava). Poddaní neměli žádnou panskou vrchnost a platili do roku 1620 daně přímo králi. Ve třicetileté válce trpěl Radkov (v tehdejší transkripci Radkow) zvůlí švédských žoldnéřů, kteří tam měli na linii Veselka - Radkov - Balkova Lhota vojenský tábor, neustále ostřelovaný císařským dělostřelectvem z tzv. „Marradova vrchu“ u Tábora. Psaní datované 18. května 1621: „Když Tábor od vojska císařského byl obležen, prosili Radkovští mistrů, aby jim dali přímluvné psaní ku generálu Marradasovi, by jim alespoň stavení nebyla popálena, když o všechno jiné od vojáků švédských již jsou oloupeni.“
Roku 1682 získává obec rytíř Jiří Sádlo z Vrážného, který tam má ovšem statek patrně již od roku 1670. Jeho dcera Alžběta žije v té době s Alexandrem hrabětem Buquoyem na nedaleké tvrzi v Liderovicích a v vrací se zpět do Radkova až v roce 1676.
Roku 1859 získala obec jako první v tomto regionu svojí budovu obecné školy, do které docházejí děti, mimo Radkova, i z Paseky, Balkovy Lhoty a Liderovic.
[editovat] Slavní rodáci
- V Radkově se 6. března 1867 narodil Josef Bukvaj (Buquoy), soudní rada a poslanec říšského sněmu za stranu agrární.
- Na usedlosti čís. 6 se dne 4. září 1893 narodil Ing. Jan Bervida, který se významě zasloužil o rozvoj československého civilního letectví a v letech 1945-47 byl viceprezidentem Mezinárodní organizace pro civilní leteckou dopravu (ICAO).
[editovat] Reference
- Cikhart, Roman: „Radkov. Nástin historický“, Tábor 1910.
- Cingroš, Marián JUDr.: „Adolf Bervida z Radkova u Tábora - levoboček Ferdinanda hraběte Buquoye?“ (příspěvek v knižce Christiany Berwidové-Buquoyové: „Tábor-Měšice“, České Budějovice 2005).
- Pejskar, Jožka: „Poslední pocta“ (heslo: Bervida, Jan Ing.), Maryland, USA 1989.
[editovat] Pamětihodnosti
- Venkovská usedlost č. p. 17
