Sálání
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Sálání (radiace) je fyzikální proces, při kterém látka emituje do prostoru energii (záření) nebo hmotu (částice).
Energie, která je sáláním vyzařována, závisí na několika faktorech:
- teplota tělesa - množství vyzářené emnergie je popsáno Planckovým vyzařovacím zákonem
- barva povrchu - nejmenší množství tepla je vyzařováno stříbřitě lesklými povrchy, největší černými. Toho se využívá například při konstrukci termosek, kde jsou povrchy stříbřitě lesklé pro minimalizaci předávání tepla sáláním. Jiným příkladem jsou naopak chladiče kosmických lodí, které jsou černé pro maximalizaci vysálaného tepla. Při telpotách nad 1000°C je ale pro většinu materiálů již rozdíl zanedbatelný a s malou chybou lze počítat s tím, že se prakticky všechna tělesa chovají jako absolutně černé těleso.
- plocha - energie vyzařovaná sáláním je přímo úměrná ploše povrchy vyzařujícího tělesa.
[editovat] Sálání tepla
Sálání tepla je stav, kdy každé těleso vysílá všemi směry záření o vlnové délce 0,7 - 10μm. Tyto infračervené paprsky se šíří vždy z teplejšího tělesa do chladnějšího. Vlnění dobře proniká většinou látek.
