Savana
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Biomy |
---|
|
Savana je označení pro travnaté oblasti tropických a subtropických oblastí. Během roku je zde vyhraněné období dešťů a období sucha. V podobných klimatických podmínkách se vyskytují i zcela nebo částečně opadavé lesy. O tom, který vegetační typ převládne rozhoduje klima a půdní podmínky. Traviny i dřeviny mají odlišné ekologické nároky, vzájemně se potlačují a tím vytvářejí podstatu savany.
Obsah |
[editovat] Rozdělení savan
- podle délky období suchanazdar
- vlhké savany
- suché savany
- trnité savany
- zaplavované savany
[editovat] Vlhké savany
vznikly v důsledku opakovaného kácení a vypalování tropických lesů. Převládající vegetační formací jsou 2-4 metry vysoké traviny, ve kterých se vyskytují ojedinělé stromy. Vlhké savany se vyskytují v Africe v oblasti guinejské savanové zóny, severně od tropického deštného lesa. Tento pás se táhne až do jižního Súdánu. Dále se vlhké savany vyskytují v Jižní Americe. Jedná se o orinocké llanos, brazilské campos a oblast guayanské náhorní savany. Orinocké llanos (šp. llano = rovina) jsou edaficky podmíněnou savanou. LLanos je pokryta asi 50 cm vysokými travinami. Stromy se zde vyskytují pouze v malých ostrůvcích nazývaných „matas“. Brazilské campos se rozprostírají v Brazilské vysočině. Campos cerrados předtavují jakýsi přechod mezi lesem a savanou a v podstatě, je můžeme nazvat savanovým řídkolesím. Campos abiertos představují savanovou formaci bez stromů. Vznikly v důsledku požárů v campos cerrados. V oblast guayanské náhorní plošiny se vyskytuje edaficky podmíněná savana. Rozkládá se v nadmořské výšce 1500 až 2000 m n. m. Vynořuje se z deštného lesa. Zaplavované savany vznikají v důsledku stagnace srážkové vody na nepropustném podloží. Často se vyskytujé v Jižní Americe, kde se jim říká „palmares“. Známou zaplavovanou savanou je Pantanal v jihozápadní Brazílii na ploše 250 000 km². V zimě je toto území suché, během letního období dešťů je zcela zaplavené a má bažinatý charakter.
[editovat] Suché savany
Rozkládají se v Africe. V súdánské zóně a ve východní Africe. Její podstatu tvoří 1-2 metry vysoké traviny a sem tam se vyskytující stromy, které dosahují výšky maximálně 10 metrů. Typickým stromem je baobab. Africké suché savany se využívají pro pastvu dobytka. Savany vyskytující se v Austrálii se od těch afrických liší. Tamní blahovičníky se s travinami dobře snášejí. Zaujímají rozsáhlé prostory na severu Austrálie v Arnhemské zemi a ve vnitrozemí Queenslandu
[editovat] Trnité savany
Vyskytují se v aridních oblastech střídavě vlhkých tropů s množstvím srážek 300-400 mm za rok. V Africe jsou trnité savany rozšířeny v sahelské zóně na jižním okraji Sahary, dále pak v jihozápadní Africe a v oblasti Kalahari. Dřeviny mohou v trnité savaně zcela chybět, někde se mohou vyskytovat akácie. Dominující vegetační formací jsou prořídlé 30-50 cm vysoké traviny.
[editovat] Fauna savany
V savanách nacházejí optimální životní prostředí býložravci. Jsou to zvířata schopná rychlého běhu, díky čemuž mohou unikat před predátory. Zbarvení srsti se obvykle přizpůsobuje prostředí. Tento jev je v živočišné říši velmi rozšířen a nazývá se krypsis. Dalším typem fauny je zvířen hrabavá a množství různého hmyzu (mravenci, termiti).
[editovat] Africké savany
zebry žirafy, mnoho druhů antilop, pakůň, nosorožec, slon africký, buvol kaferský. Ze šelem to jsou lev, levhart, gepard, pes hyenovitý. Endemičtí ptáci: hadilov písař, čáp marabu, pštros.
[editovat] Jižní Amerika
mravenečník, pásovec. Velcí kopytníci zde chybějí, pouze jelínek pudu. Šelmy: puma, jaguár, vlk hřivnatý.
[editovat] Austrálie
klokan, koala, mravencojed, pes dingo, emu hnědý.