Státní rozpočet

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Státní rozpočet je plán hospodaření státu. Pomocí něj jsou příjmy státního rozpočtu přerozděleny. Výdaje státního rozpočtu pokrývají funkce státu, které jsou dané ústavou. Příjmy a výdaje státního rozpočtu, tedy centralizovaný peněžní fond, který soustřeďuje státní finance, má na starosti ČNB. Mohou nastat následující rozpočtové případy:

schodkový (deficitní) rozpočet (výdaje jsou vyšší než příjmy) – důsledky: ztráta efektivnosti ze zdanění, nahrazování kapitálu veřejným dluhem, zvyšování inflace, deformace importu v důsledku zahraniční zadluženosti.
Je možno řešit zvýšením daní, krácením veřejných výdajů, využitím prostředků z privatizace (krytí aktivy), dluhovým financováním (prodejem vládních obligací jak doma, tak i v zahraníčí), emisním financováním (přímé úvěrování centrální bankou, u nás zakázané, anebo monetizací dluhu – odkup cenných papírů vydávaných státem centrální bankou, ovšem ne přímo, ale ze sekundárního trhu) a kombinací uvedených.
vyrovnaný rozpočet (výdaje se rovnají příjmům)
přebytkový rozpočet (příjmy jsou vyšší než výdaje)

[editovat] Česká republika

Ústředním orgánem státní správy pro státní rozpočet republiky je Ministerstvo financí.

[editovat] Přehled bilance rozpočtu

Zajímavé je, že mezi lety 1998 až 2007 se příjmy státního rozpočtu zvýšily téměř dvojnásobně, ale kvůli zvyšujícím se nákladům na sociální politiku levicových vlád se také markantně navyšovaly výdaje.

Časový vývoj bilance rozpočtu ČR v letech 1990 – 2007
Zbarvení podle vlád: ODS (modrá), šedá (úřednická vláda) a ČSSD (červená)

Rok	1998	1999	2000	2001	2002	2003	2004	2005	2006	2007^[1]
Příjmy	536,6	574,1	592,1	636,1	690,3	684,0	754,0	824,8	884,3	949,4
Výdaje	536,6	605,1	627,3	685,1	736,6	795,3	869,0	908,4	958,7	1040,7
Bilance	0	−31,01	−35,1	−48,9	−46,2	−111,3	−114,9	−83,5	−74,4	−91,3

Státní rozpočet, uvedené částky jsou v milliardách Kč

[editovat] Příjmy

Daně přímé zdaňují majetek nebo příjem osoby:
- Daně z příjmu fyzických osob a právnických osob
- Daně z nemovitosti
- Daně z převodu nemovitosti, dědická a darovací
- Daně silniční

Daně nepřímé zdaňují prodej zboží nebo služeb:
- Spotřební daň
- Daň z přidané hodnoty (DPH)
- Do budoucna se uvažuje také o ekologické dani – čím více osoba znečišťuje životní prostředí, tím by měla být vyšší.

Sociální pojištění

Evropské fondy

Ostatní
- Zisk ze státní účasti v podnicích
- Privatizace

[editovat] Výdaje

Mandatorní výdaje – jedná se o výdaje, které musí vláda investovat ze zákona. Nemůže je neinvestovat. Jsou to například: dávky sociálního zabezpečení, státní příspěvek na penzijní připojištění a stavební spoření, dávky státní sociální podpory, dávky v nezaměstnanosti ad.
Ostatní mandatorní výdaje jsou např. hypotéční úrokové podpory, kurzové ztráty při správě státního dluhu, realizace státních záruk, transfery mezinárodním organizacím aj.
Kvazimandatorní výdaje jsou např. výdaje na aktivní politiku zaměstnanosti, armádu, zahraniční pomoc, mzdy zaměstnanců veřejného sektoru aj.
Ostatní výdaje – stát nemá povinnost tyto výdaje realizovat, ale chce tak učinit. Například aby vláda mohla splnit svůj vládní program.

[editovat] Tvorba státního rozpočtu a legislativní proces

Základy této problematiky upravuje Ústava ČR (1/1993 Sb.). Návrh zákona o státním rozpočtu podává vláda (což je oproti běžnému zákonu výrazné omezení). O návrhu státního rozpočtu jedná pouze Poslanecká sněmovna (Senát nikoliv). Po prvním čtení v Poslanecké sněmovně se rozpočtem zabývají jednotlivé sněmovní výbory. Ve druhém čtení se již poslanci snaží prosadit potřebné pozměňovací návrhy (tzv. krájení medvěda). Po třetím čtení se již o zákonu hlasuje a aby byl schválen, musí získat nadpoloviční většinu hlasů. Zákon potom podepíše prezident a vyhlásí se ve Sbírce zákonů ČR. Zákon o státním rozpočtu se přijímá každoročně pro nový fiskální rok.

Není-li zákon o státním rozpočtu přijat do 31.12., hospodaření státu se do přijetí zákona řídí rozpočtovým provizoriem, které je sestaveno dle pravidel rozpočtu z předcházejícího roku. Dále se pak o rozpočtu rozhoduje v lednu až únoru. Senátu nepřísluší přijímat zákonná opatření ve věci státního rozpočtu (viz článek 33 Ústavy). Neschválení státního rozpočtu může také negativně ovlivnit důvěru vlády.

V historii České republiky se takto nepovedlo schválit státní rozpočet pouze jednou, a to za vlády premiéra Zemana, kdy však rozpočtové provizorium fungovalo pouze v lednu. Nakonec se schválení rozpočtu předcházela Opoziční smlouva a odstoupení několika ministrů (např. Egon Lánský).

Na současném státním rozpočtu se podíleli celkem tři ministři financí – nejprve Bohuslav Sobotka, později Vlastimil Tlustý a nakonec Miroslav Kalousek.

[editovat] Státní závěrečný účet

Výsledný stav hospodaření se většinou více či méně liší od plánovaného rozpočtu. Sněmovna rozhoduje o rozdělení přebytku nebo uhrazení deficitu.

Rok	1990	1991	1992	1993	1994	1995	1996	1997	1998	1999	2000	2001	2002	2003	2004	2005	2006
Příjmy	162,513	225,342	251,379	358,000	390,508	439,968	482,817	508,950	537,411	567,275	586,208	626,223	705,043	699,665	769,207
Výdaje	163,557	240,089	253,076	356,919	380,059	432,738	484,379	524,668	566,741	596,909	632,268	693,921	750,758	808,718	862,892
Bilance	−1,044	−14,747	−1,697	1,081	10,449	7,230	−1,562	−15,718	−29,330	−29,634	−46,060	−67,698	−45,715	−109,053	−93,685	−31,600	−54,870