Static Wikipedia February 2008 (no images)

aa - ab - af - ak - als - am - an - ang - ar - arc - as - ast - av - ay - az - ba - bar - bat_smg - bcl - be - be_x_old - bg - bh - bi - bm - bn - bo - bpy - br - bs - bug - bxr - ca - cbk_zam - cdo - ce - ceb - ch - cho - chr - chy - co - cr - crh - cs - csb - cu - cv - cy - da - de - diq - dsb - dv - dz - ee - el - eml - en - eo - es - et - eu - ext - fa - ff - fi - fiu_vro - fj - fo - fr - frp - fur - fy - ga - gan - gd - gl - glk - gn - got - gu - gv - ha - hak - haw - he - hi - hif - ho - hr - hsb - ht - hu - hy - hz - ia - id - ie - ig - ii - ik - ilo - io - is - it - iu - ja - jbo - jv - ka - kaa - kab - kg - ki - kj - kk - kl - km - kn - ko - kr - ks - ksh - ku - kv - kw - ky - la - lad - lb - lbe - lg - li - lij - lmo - ln - lo - lt - lv - map_bms - mdf - mg - mh - mi - mk - ml - mn - mo - mr - mt - mus - my - myv - mzn - na - nah - nap - nds - nds_nl - ne - new - ng - nl - nn - no - nov - nrm - nv - ny - oc - om - or - os - pa - pag - pam - pap - pdc - pi - pih - pl - pms - ps - pt - qu - quality - rm - rmy - rn - ro - roa_rup - roa_tara - ru - rw - sa - sah - sc - scn - sco - sd - se - sg - sh - si - simple - sk - sl - sm - sn - so - sr - srn - ss - st - stq - su - sv - sw - szl - ta - te - tet - tg - th - ti - tk - tl - tlh - tn - to - tpi - tr - ts - tt - tum - tw - ty - udm - ug - uk - ur - uz - ve - vec - vi - vls - vo - wa - war - wo - wuu - xal - xh - yi - yo - za - zea - zh - zh_classical - zh_min_nan - zh_yue - zu

Web Analytics
Cookie Policy Terms and Conditions Struna - Wikipedie, otevřená encyklopedie

Struna

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Struna je drát nebo vlákno, které slouží jako zdroj vibrací u strunných nástrojů, jako je například kytara, viola, harfa nebo piano. Struny mají různou délku a v hudebním nástroji jsou udržovány v napnutém stavu tak, aby mohly volně vibrovat. Struny mohou být „jednoduché“, kdy jsou vyrobeny z jediného materiálu (ocel, nylon, dříve též střeva, žíně, šlachy a další pevné organické materiály) nebo „vinuté“, kdy je jádro z jednoho materiálu obtočeno jiným materiálem pro zvýšení váhy a tloušťky struny. Používají se různé kombinace materiálů (uhlíková ocel, nikl, chrom a nejrůznější slitiny např. bronz).

Původně se struny vyráběly ze střev.

Obsah

[editovat] Konstrukce struny

Struna musí být v nástroji napnutá. Proto má struny obvykle na jednom konci kuličku nebo smyčku k upnutí do nástroje. Některé struny jsou chráněny na konci vinutím z hedvábí, struny mohou být kvůli snadné identifikaci barevně označeny.

Tón struny závisí na její váze a průměru - tloušťce. Obvykle se průměr struny uvádí v setinách palce. Čím je tloušťka větší, tím větší je i váha struny. Těžší struny ale vyžadují také větší napětí k dosažení stejné výšky tónu. Napnutnou strunu je obtížnější přitlačit k pražci. Těžší struny vydávají hlasitější a plnější tón.

Ocelové kytarové struny se obvykle prodávají v sadách. Sada obsahuje všechny struny, které se na nástroj dávají. Sady jsou označeny podle tloušťky první struny (např. 9) nebo se používají dvě čísla, které označují tloušťku první a poslední struny (např. 9-45).

Příklad rozměru strun D'Addario

Name 1
(E)
2
(H)
3
(G)
4
(D)
5
(A)
6
(E)
Extra super light (8-38) .008 .010 .015 .021 .030 .038
Super light (9-42) .009 .011 .016 .024 .032 .042
Regular light (10-46) .010 .013 .017 .026 .036 .046
Extra light w/heavy bass (9-46) .009 .013 .021 .029 .036 .046
Medium (11-49) .011 .014 .018 .028 .038 .049
Heavy (12-54) .012 .016 .020 .032 .042 .054
Extra heavy (13-62) .013 .017 .026 .036 .046 .062

Struny pro basovou kytaru mají obvykle následující tloušťky. Pozor, další struny (5. a 6.) se obvykle prodávají zvlášť.

Name 1
(G)
2
(D)
3
(A)
4
(E)
5
(H)
Light (40-100) .040 .060 .080 .100 .130
Medium (45-105) .045 .065 .085 .105 .130

[editovat] Jádro

Nejčastěji se používají kovy - ocel nebo bronz. Používají se i přírodní (hedvábí, střívka) nebo syntetické materiály (nylon, kevlar).

[editovat] Vinutí

Nejčastěji se používá hliník, bronz, měď, chrom a stříbro.

[editovat] Vibrace struny

Struna vibruje v celém harmonickém spektru. Základní frekvence je nejhlubší a nejhlasitější. Závisí na hustotě, délce a napětí struny. Tato frekvence je vnímána jako výška tónu. Nad touto frekvencí zní další harmonické tóny, které jsou tišší a vyšší. Např. zní-li základní tón na frekvenci 440 Hz (komorní A), pak přeznívají další frekvence – 880 Hz, 1320 Hz, 1760 Hz, 2200 Hz, atd.

[editovat] Externí odkazy

Když struny zní

Static Wikipedia 2008 (no images)

aa - ab - af - ak - als - am - an - ang - ar - arc - as - ast - av - ay - az - ba - bar - bat_smg - bcl - be - be_x_old - bg - bh - bi - bm - bn - bo - bpy - br - bs - bug - bxr - ca - cbk_zam - cdo - ce - ceb - ch - cho - chr - chy - co - cr - crh - cs - csb - cu - cv - cy - da - de - diq - dsb - dv - dz - ee - el - eml - en - eo - es - et - eu - ext - fa - ff - fi - fiu_vro - fj - fo - fr - frp - fur - fy - ga - gan - gd - gl - glk - gn - got - gu - gv - ha - hak - haw - he - hi - hif - ho - hr - hsb - ht - hu - hy - hz - ia - id - ie - ig - ii - ik - ilo - io - is - it - iu - ja - jbo - jv - ka - kaa - kab - kg - ki - kj - kk - kl - km - kn - ko - kr - ks - ksh - ku - kv - kw - ky - la - lad - lb - lbe - lg - li - lij - lmo - ln - lo - lt - lv - map_bms - mdf - mg - mh - mi - mk - ml - mn - mo - mr - mt - mus - my - myv - mzn - na - nah - nap - nds - nds_nl - ne - new - ng - nl - nn - no - nov - nrm - nv - ny - oc - om - or - os - pa - pag - pam - pap - pdc - pi - pih - pl - pms - ps - pt - qu - quality - rm - rmy - rn - ro - roa_rup - roa_tara - ru - rw - sa - sah - sc - scn - sco - sd - se - sg - sh - si - simple - sk - sl - sm - sn - so - sr - srn - ss - st - stq - su - sv - sw - szl - ta - te - tet - tg - th - ti - tk - tl - tlh - tn - to - tpi - tr - ts - tt - tum - tw - ty - udm - ug - uk - ur - uz - ve - vec - vi - vls - vo - wa - war - wo - wuu - xal - xh - yi - yo - za - zea - zh - zh_classical - zh_min_nan - zh_yue - zu -

Static Wikipedia 2007 (no images)

aa - ab - af - ak - als - am - an - ang - ar - arc - as - ast - av - ay - az - ba - bar - bat_smg - bcl - be - be_x_old - bg - bh - bi - bm - bn - bo - bpy - br - bs - bug - bxr - ca - cbk_zam - cdo - ce - ceb - ch - cho - chr - chy - co - cr - crh - cs - csb - cu - cv - cy - da - de - diq - dsb - dv - dz - ee - el - eml - en - eo - es - et - eu - ext - fa - ff - fi - fiu_vro - fj - fo - fr - frp - fur - fy - ga - gan - gd - gl - glk - gn - got - gu - gv - ha - hak - haw - he - hi - hif - ho - hr - hsb - ht - hu - hy - hz - ia - id - ie - ig - ii - ik - ilo - io - is - it - iu - ja - jbo - jv - ka - kaa - kab - kg - ki - kj - kk - kl - km - kn - ko - kr - ks - ksh - ku - kv - kw - ky - la - lad - lb - lbe - lg - li - lij - lmo - ln - lo - lt - lv - map_bms - mdf - mg - mh - mi - mk - ml - mn - mo - mr - mt - mus - my - myv - mzn - na - nah - nap - nds - nds_nl - ne - new - ng - nl - nn - no - nov - nrm - nv - ny - oc - om - or - os - pa - pag - pam - pap - pdc - pi - pih - pl - pms - ps - pt - qu - quality - rm - rmy - rn - ro - roa_rup - roa_tara - ru - rw - sa - sah - sc - scn - sco - sd - se - sg - sh - si - simple - sk - sl - sm - sn - so - sr - srn - ss - st - stq - su - sv - sw - szl - ta - te - tet - tg - th - ti - tk - tl - tlh - tn - to - tpi - tr - ts - tt - tum - tw - ty - udm - ug - uk - ur - uz - ve - vec - vi - vls - vo - wa - war - wo - wuu - xal - xh - yi - yo - za - zea - zh - zh_classical - zh_min_nan - zh_yue - zu -

Static Wikipedia 2006 (no images)

aa - ab - af - ak - als - am - an - ang - ar - arc - as - ast - av - ay - az - ba - bar - bat_smg - bcl - be - be_x_old - bg - bh - bi - bm - bn - bo - bpy - br - bs - bug - bxr - ca - cbk_zam - cdo - ce - ceb - ch - cho - chr - chy - co - cr - crh - cs - csb - cu - cv - cy - da - de - diq - dsb - dv - dz - ee - el - eml - eo - es - et - eu - ext - fa - ff - fi - fiu_vro - fj - fo - fr - frp - fur - fy - ga - gan - gd - gl - glk - gn - got - gu - gv - ha - hak - haw - he - hi - hif - ho - hr - hsb - ht - hu - hy - hz - ia - id - ie - ig - ii - ik - ilo - io - is - it - iu - ja - jbo - jv - ka - kaa - kab - kg - ki - kj - kk - kl - km - kn - ko - kr - ks - ksh - ku - kv - kw - ky - la - lad - lb - lbe - lg - li - lij - lmo - ln - lo - lt - lv - map_bms - mdf - mg - mh - mi - mk - ml - mn - mo - mr - mt - mus - my - myv - mzn - na - nah - nap - nds - nds_nl - ne - new - ng - nl - nn - no - nov - nrm - nv - ny - oc - om - or - os - pa - pag - pam - pap - pdc - pi - pih - pl - pms - ps - pt - qu - quality - rm - rmy - rn - ro - roa_rup - roa_tara - ru - rw - sa - sah - sc - scn - sco - sd - se - sg - sh - si - simple - sk - sl - sm - sn - so - sr - srn - ss - st - stq - su - sv - sw - szl - ta - te - tet - tg - th - ti - tk - tl - tlh - tn - to - tpi - tr - ts - tt - tum - tw - ty - udm - ug - uk - ur - uz - ve - vec - vi - vls - vo - wa - war - wo - wuu - xal - xh - yi - yo - za - zea - zh - zh_classical - zh_min_nan - zh_yue - zu