Plazi
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
 Plazi |
||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
 dvě želvy sloní
|
||||||||
| Vědecká klasifikace | ||||||||
|
||||||||
|
|
||||||||
Výraz plazi (Reptilia) můžeme chápat různým způsobem. Buď jako parafyletickou skupinu zahrnující krokodýly, haterie, šupinaté a želvy nebo správně fylogeneticky jako synonymum pro skupinu Diapsida = Sauropsida, tj. včetně ptáků ale možná bez želv. Nejproblematičtější je pak třetí přístup, tj. zahrnování k plazům i jim podobné skupiny z linie vedoucí k savcům (Synapsida). V tomto článku se o plazech píše v prvním smyslu.
Plazi jsou obratlovci, jejichž tělo je pokryté tuhými šupinami, nebo štíty a kladou vejce. Patří ke studenokrevným (poikilotermním) živočichům (přebírají teplotu od okolního prostředí). Mláďata se líhnou plně vyvinutá. Existují čtyři řády:
- krokodýli (aligátoři a krokodýlové): 23 druhů
- haterie: 2 druhy
- šupinatí (hadi, ještěři a dvouplazi): přibližně 7,600 druhů
- želvy: přibližně 301 druhů
Plazy můžeme najít na všech kontinentech kromě Antarktidy, přestože jejich oblíbeným prostředím jsou tropy a subtropy. Plazi nemají stálou tělesnou teplotu. Moderní druhy plazů negenerují dostatečné množství energie k udržení stálé tělesné teploty a místo toho se spoléhají na přijímání tepla z okolního prostředí a vyzařování tamtéž, například se přesouvají ze slunce do stínu a naopak. Většina druhů je v těchto technikách udržování teploty velmi zkušená a je schopna udržet svoji tělesnou teplotu ve velmi úzkém rozmezí. Tato neschopnost generovat teplo sice něco stojí, na oplátku to však plazům umožňuje vystačit si s daleko menším množstvím potravy, než jaké potřebuje srovnatelně velký savec, který většinu energie z potravy použije k udržení tělesné teploty. Převážná většina druhů plazů je masožravá a vejcorodá. Některé druhy jsou však vejcoživorodé, a hrstka je dokonce živorodá.
Obsah |
[editovat] Fylogeneze
Plazi jsou sesterskou skupinou savců v širším smyslu slova (Synapsida). Nejprimitivnějšími žijící plazi jsou s velkou pravděpodobností želvy. Je sice pravda, že z některých studií vycházejí jako značně odvozené, to ale zřejmě bude artefakt fylogenetických metod. Rozdělení želv podle způsobu skrývání hlavy na skrytohrdlé (Cryptodira) a skrytohlavé (Pleurodira) je z hlediska požadavku na monofylii snad v pořádku. Zbylí plazi (Diapsida v užším smyslu; zařazení želv mezi Diapsida je nejisté) se dělí na dvě velké větve: Archosauria zahrnující krokodýly a dinosaury včetně ptáků a Lepidosauria, kam patří haterie a šupinatí plazi. Šupinatí se dělí na dvě linie, jedna (Iguania) obsahuje agamy, leguány a chameleóny, druhá zbývající ještěry (kteří tedy nejsou přirozenou skupinou), dvouplazy a hady. Nejbližší příbuzní hadů jsou varani a jim příbuzné skupiny.
[editovat] Systém
Klasické třídění plazů je tedy následující:
- třída: Plazi (Reptilia)
[editovat] Tělní soustavy
[editovat] Oběhový
Plazi mají uzavřený oběhový systém přes tříkomorové srdce, dvě srdeční síně a jednu komoru, běžně mají aortální chlopeň, až na krokodýly, kteří mají čtyřkomorové srdce. Navzdory tomu – kvůli dynamice tekutin – se plazům při průtoku krve srdcem do určité míry mísí okysličená krev s neokysličenou.
[editovat] Dýchací
Všichni plazi mají plíce a žádný druh nemá žábry. Mají dvě externí nozdry s interními nozdrami, které ústí do orální dutiny. Plíce jsou typicky provětrávány kombinací rozpínaní a stahování žeber pomocí osových svalů. Krokodýli se také spoléhají na jaterní pístovou metodu, při které jsou játra tažena zpět a svaly jsou svázané se stydkou kostí (součást pánve), která naopak zatáhne spodek plic zpět a tím je roztáhne.Také mají průdušky,hrtan a průdušnice.
Nemají tvrdé patro a tudíž musejí zadržovat dech,když polykají.
Plazi na rozdíl od savců nemají bránici.
[editovat] Vyměšovací
Vyměšování pomocí pravých párových ledvin, kyselina močová je silný dusíkový odpad.
[editovat] Nervový
V porovnání s obojživelníky mají pokročilý nervový system. Mají dvanáct párů kraniálních nervů.
[editovat] Pohlavní
Oddělené pohlaví, vnitřní fertiliziace.
Zárodečná vajíčka pokrytá koženou nebo vápníkovou skořápkou.
[editovat] Externí odkazy
[editovat] Reference
- Colin Tudge (2000). The Variety of Life. Oxford University Press. ISBN 0198604262.
