Sugesce
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Sugesce je podmanivé působení neboli ovlivňování myšlení či představ, jemuž osoba neúmyslně podléhá. Podléhat může myšlence, představě, přání (touze) nebo názoru někoho druhého, ale také sama sebe.
Nedá se říci, že pokud někdo ovládá sugesci, umí manipulovat lidmi. Sugesci, do jisté míry, používáme všichni. Je to neverbální komunikace, kterou neovlivňujeme vědomě, ale podvědomě (chcete-li nevědomě), a stejně jako většina lidí ji používáme naprosto samozřejmě, aniž si to uvědomujeme. Můžeme ji používat i cíleně a vědomě, v této souvislosti se nejčastěji mluví o řeči těla, či tónu hlasu. Pokud se o ni někdo víc zajímá, může skutečně ovlivnit vaše názory či uvažování, je však velmi nepravděpodobné, že by vás mohl ovládat.
(Schopnost jednat s lidmi a přesvědčovat je o svých názorech může mít spousta lidí vrozenou, nebo se jejím základním principům může naučit z knížek a většinou to přispívá ke klidnějšímu řešení konfliktů a podobně).
[editovat] Autosugesce
Pokud je sugesce způsobena vlastní myšlenkou (nápadem, názorem, přáním…) hovoříme o autosugesci (auto = latinsky sám), která už vědomá být může, ale nemusí. Nevědomá autosugesce může způsobit mentální onemocnění (např.: Anorexii – dívka si vsugeruje, že je tlustá).
Nicméně, autosugesce může být i vědomá a cílená. Vědomá autosugesce má velmi blízko k sebeovládání a tyto dvě „schopnosti“ mají podobné výsledky. Rozdíl je v „postupu“: při sebovládání se snažíme silou vůle vydržet něco, co je nám nepříjemné, nebo neudělat (neříci) něco, co bychom si přáli, ale víme, že to v onu chvíli nemusí být vhodné (a pro nás prospěšné). V autosugesci jde o to, přesvědčit své vědomí o něčem, co nemusí být pravdou, abychom mohli jednat, jakoby to pravda byla. Dá se i říci, že autosugesce je sebeovládání pro pokročilé, ale je mnohem vhodnější a bezpečnější posilovat svou vůli, než si zahrávat se svým vědomím.
