Sully Prudhomme

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Sully Prudhomme

René-François-Armand (Sully) Prudhomme (16. března 1839, Paříž – 6. září 1907, Châtenay-Malabry) byl francouzský básník a esejista, nositel první Nobelovy ceny za literaturu z roku 1901.

Obsah

1 Život
2 Dílo
- 2.1 Poezie
- 2.2 Próza
3 Česká vydání
4 Externí odkazy

[editovat] Život

Sully Prudhomme se narodil v Paříži jako syn obchodníka. Když mu byly dva roky, zemřel mu otec. Původně studoval přírodní vědy (zejména matematiku), ale časem u něho převážil zájem o filozofii, klasickou filologii a poezii. Záliba ve filozofii se pak projevila ve většině jeho poetické tvorby. Stal se vůdčí osobností parnasistického hnutí, které se pokoušelo obnovit eleganci poezie v reakci na romantismus. Jeho snem bylo spojení poezie a vědy. Od roku 1881 by členem Francouzské akademie (Académie française). Roku 1901 mu byla jako prvnímu spisovateli vůbec udělena Nobelova cena za literaturu „…jako uznání za vynikající básnickou tvorbu, která až do posledních let přináší svědectví o vznešeném idealismu, umělecké dokonalosti a o vzácném spojení kvalit srdce a intelektu“ (citace z odůvodnění Švédské akademie).

Sully Prudhomme zemřel roku 1907 v Châtenay-Malabry nedaleko Paříže.

[editovat] Dílo

[editovat] Poezie

Stances et Poèmes (1865, Stance),
Les épreuves (1866, Zkoušky osudu),
Les solitudes (1869, Samoty).
Les destins (1872, Osudy),
La France (1874),
Les vaines tendresses (1875),
Le zénith (1876),
La justice (1878, Spravedlnost),
Le prisme, poésies diverses (1886, Lom světla),
Le bonheur (1888, Štěstí),
Épaves (1908, Trosky), posmrtně.

[editovat] Próza

Que sais-je? (1896), filozofické pojednání,
Testament poétique (1901), eseje,
La vraie religion selon Pascal (1905), eseje,
Journal intime: lettres-pensée (1922), deník.

[editovat] Česká vydání

Jediný český výbor z básníkova díla vyšel roku 1937 v Nakladatelském družstvu Máje v Praze pod názvem Marná laskání v překladu Svatopluka Kadlece a s úvodem Václava Černého.