Světelný tok
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek z oblasti fyziky potřebuje úpravy. Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vhodně vylepšíte. Inspiraci k vylepšení lze hledat v radách na stránce Vzhled a styl, případně na diskusní stránce článku.
Světelný tok je fotometrická veličina, která vyjadřuje schopnost způsobit zrakový vjem. Jednotkou světelného toku je 1 lumen (lm).
Světelný tok Φ monochromatického záření vlnové délky λ (nm), jehož zářivý tok je Φe, se určí podle vzorce:
, (lm; lm/W, -, W)
kde K(λ) (lm/W) je světelná účinnost monochromatického záření rovná poměru světelného toku a jemu odpovídajícího zářivého toku.
Maximum Km bylo stanoveno při fotopickém vidění (ve dne) při vlnové délce λ = 555,155 nm a je 683 lm/W. V(λ) je poměrná účinnost záření (z hlediska pozorovatele totožné s poměrnou spektrální citlivostí) a je definována
. (-; lm/W, lm/W)
Světelný tok Φ záření složeného z různých monochromatických záření:
, (lm; lm/W, W/m, -, m)
kde 
je spektrální hustota zářivého toku Φe v bodě λ.
Stejně jako se pro fotopické vidění definují veličiny K(λ), Km a V(λ), definují se pro skotopické vidění (za tmy, v noci) veličiny K'(λ)m K'm a V'(λ).
Z definice svítivosti navíc vyplývá, že světelný tok bodového zdroje svítivosti I do prostorového úhlu dΩ je definován
dΦ = IdΩ. (lm; cd, sr)
