Temperované ladění
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Temperované ladění je v hudbě způsob ladění, při kterém jsou některé čisté intervaly záměrně rozladěny, aby se docílilo přesnějšího naladění intervalů jiných.
Zavedení temperovaného ladění v 18. století bylo důsledkem potřeby modulace do vzdálených tónin na nástrojích s pevně naladěnými tóny.
Jako temperované ladění bývá dnes (ne úplně přesně) často označované rovnoměrně temperované ladění, které je v současnosti nejpoužívanějším laděním v evropské hudbě.
Obsah |
[editovat] Nerovnoměrně temperovaná ladění
U nerovnoměrně temperovaných ladění jsou velikosti intervalů upraveny nestejně. Každá tónina má proto odlišný zvukový charakter. Několik základních blízkých tónin zní obvykle nejlépe, u vzdálenějších bývají některé intervaly silně disonantní. Nerovnoměrně temperovaných ladění byl vytvořen velký počet.
- Středotónové ladění
- Werckmeisterovo ladění
- Kirnbergerovo ladění
- Vallottiho ladění
- Youngovo ladění
[editovat] Rovnoměrně temperované ladění
U rovnoměrně temperovaného ladění jsou všechny intervaly stejného druhu (kvinty, kvarty, tercie atd) přesně stejně velké.
[editovat] Externí odkazy
[editovat] Podívejte se také na
- Přirozené ladění
- Pythagorejské ladění
- Čisté ladění
- Mikrotonalita
