Tepelná roztažnost
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tepelná roztažnost (někdy také teplotní roztažnost) je jev, při kterém se hodnota měřené veličiny X změní po dodání tepla (po zahřátí o určitou teplotu) určité látce.
Obvykle je uvažována přímá úměrnost mezi změnou veličiny ΔX a změnou teploty ΔT. Odborně řečeno, hodnota X je lineární funkcí teploty T.
X0 představuje výchozí hodnotu veličiny X před změnou teploty, γ je koeficient teplotní roztažnosti, který bývá udáván v jednotkách [1/K] nebo [1/°C].