Urzon kanadský
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Urzon kanadský
Stupeň ohrožení: Nižší riziko
|
||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
 Urzon kanadský |
||||||||||||||
| Taxonomické zařazení | ||||||||||||||
|
||||||||||||||
| Binomické jméno | ||||||||||||||
| Erethizon dorsatum Linné, 1758 |
Urzon kanadský (Erethizon dorsatum) je severoamerický hlodavec připomínající svým vzhledem dikobraza, s nímž bývá laiky často zaměňován. Na rozdíl od něj má kratší a měkčí ostny a dokáže šplhat po stromech. Dikobraz navíc patří do jiné čeledi.
Obsah |
[editovat] Rozměry
Délka: 86 cm
Hmotnost: 18-20 kg
[editovat] Popis
Tělo je pokryto dlouhými hnědými chlupy s bílými konci. Na svrchní části ocasu a částečně také na hřbetě vyrůstají 3-15 cm dlouhé a 1-5 mm silné ostny, které mají podobu dutých bílých trubiček s hnědým nebo černým zakončením. Urzon jich mívá kolem 30 000. Končetiny jsou opatřeny mohutnými drápy, jež společně s dlouhými silnými palci umožňují šplhání po stromech. Ocas je krátký a silný.
Urzoni se dožívají až sedmnácti let.
[editovat] Rozšíření
Urzoni žijí převážně v jehličnatých, méně častěji ve smíšených a listnatých lesích od Aljašky po severní Mexiko. V minulosti se v letním období vyskytovali i na severu a západě Velkých plání.
[editovat] Potrava
Na jaře se tito živočichové živí pupeny a květy, později výhonky, listím a nejrůznějšími plody. V zimě požírají jehličí a oloupávají kůru ze stromů. Jediný urzon dovede za týden zničit celý strom.
[editovat] Rozmnožování
K páření dochází na podzim a na začátku zimy. Partneři si nejprve navzájem otírají čumáčky o sebe, pak si samec označkuje samici tak, že se postaví na zadní a pomočí ji. Březost trvá 210-217 dní, poté samice porodí jedno mládě, které ihned po narození vidí. Váží asi 600 g, má dlouhou černou srst, ostny jsou měkké a krátké. Ve věku dvou dnů už je mladý urzon schopen lézt po stromech, matka ho kojí 10 až 56 dní.
[editovat] Ostny jako obrana
Setká-li se urzon s nepřítelem, obrátí se k němu zády, vztyčí ocasní ostny a začne couvat. Pokud varování nezabere, zasáhne útočníka ocasem. Ostny opatřené zpětnými háčky se snadno uvolní a zůstanou vězet v ráně. Čím víc se jich zvíře snaží zbavit, tím pronikají hlouběji. To může způsobit těžké hnisavé záněty, jež někdy vedou až k úhynu.
[editovat] Ostny jako ozdoba
Od dávných dob používaly indiánské ženy urzoní ostny jako materiál na zdobení oděvů a dalších předmětů, zejména na výšivky. Po namočení je zplošťovaly a pak barvily. Této dekorační technice se říká quillování.
