Static Wikipedia February 2008 (no images)

aa - ab - af - ak - als - am - an - ang - ar - arc - as - ast - av - ay - az - ba - bar - bat_smg - bcl - be - be_x_old - bg - bh - bi - bm - bn - bo - bpy - br - bs - bug - bxr - ca - cbk_zam - cdo - ce - ceb - ch - cho - chr - chy - co - cr - crh - cs - csb - cu - cv - cy - da - de - diq - dsb - dv - dz - ee - el - eml - en - eo - es - et - eu - ext - fa - ff - fi - fiu_vro - fj - fo - fr - frp - fur - fy - ga - gan - gd - gl - glk - gn - got - gu - gv - ha - hak - haw - he - hi - hif - ho - hr - hsb - ht - hu - hy - hz - ia - id - ie - ig - ii - ik - ilo - io - is - it - iu - ja - jbo - jv - ka - kaa - kab - kg - ki - kj - kk - kl - km - kn - ko - kr - ks - ksh - ku - kv - kw - ky - la - lad - lb - lbe - lg - li - lij - lmo - ln - lo - lt - lv - map_bms - mdf - mg - mh - mi - mk - ml - mn - mo - mr - mt - mus - my - myv - mzn - na - nah - nap - nds - nds_nl - ne - new - ng - nl - nn - no - nov - nrm - nv - ny - oc - om - or - os - pa - pag - pam - pap - pdc - pi - pih - pl - pms - ps - pt - qu - quality - rm - rmy - rn - ro - roa_rup - roa_tara - ru - rw - sa - sah - sc - scn - sco - sd - se - sg - sh - si - simple - sk - sl - sm - sn - so - sr - srn - ss - st - stq - su - sv - sw - szl - ta - te - tet - tg - th - ti - tk - tl - tlh - tn - to - tpi - tr - ts - tt - tum - tw - ty - udm - ug - uk - ur - uz - ve - vec - vi - vls - vo - wa - war - wo - wuu - xal - xh - yi - yo - za - zea - zh - zh_classical - zh_min_nan - zh_yue - zu

Web Analytics
Cookie Policy Terms and Conditions Vázaný extrém - Wikipedie, otevřená encyklopedie

Vázaný extrém

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Pokud hledáme extrémy funkce z = f(x,y), přičemž tyto extrémy musí vyhovovat dodatečné podmínce zadané rovnicí g(x,y) = 0, pak takové extrémy označujeme jako vázané.

Obsah

[editovat] Definice

Pokud v okolí bodu [x0,y0] platí f(x_0,y_0) \geq f(x,y) a současně g(x0,y0) = 0, pak se v bodě [x0,y0] nachází vázané lokální maximum funkce f. Pokud v okolí bodu [x0,y0] platí f(x_0,y_0) \leq f(x,y) a současně g(x0,y0) = 0, pak se v bodě [x0,y0] nachází vázané lokální minimum funkce f. Tyto body představují vázané lokální extrémy funkce f.


Jsou-li uvedené nerovnosti v okolí bodu [x0,y0] ostré, tzn. f(x0,y0) > f(x,y), resp. f(x0,y0) < f(x,y), pak hovoříme o ostrém vázaném lokálním extrému, tedy o ostrém vázaném lokálním maximu, resp. ostrém vázaném lokálním minimu.


Pokud uvedené podmínky platí nejen v okolí bodu [x0,y0], ale v celém definičním oboru funkce, pak hovoříme o globálním vázaném extrému, tedy o globálním vázaném maximu nebo globálním vázaném minimu.

[editovat] Určení extrému

[editovat] Převedení na funkci jedné proměnné

Pokud lze z podmínky g(x,y) = 0 vyjádřit některou proměnou, např. y = u(x), pak můžeme tento výraz dosadit do funkce z = f(x,y), čímž se problém hledání vázaného extrému převede na hledání extrému funkce jedné proměnné z = f(x,u(x)).

[editovat] Příklad

Určeme vázané extrémy funkce z = x2 + y2 s podmínkou x + y = 2.

Podmínku vyjádříme jako y = 2 − x a dosadíme do funkce z, tzn. z = x2 + (2 − x)2 = 2x2 − 4x + 4.

Funkce z(x)extrém v bodě x0 = 1, přičemž se jedná o lokální minimum. Dosazením do funkce z(x) a určením hodnoty y z podmínky zjistíme, že v bodě X0 = [1,1,2] se nachází vázané lokální minimum.

[editovat] Lagrangeova metoda neurčitých koeficientů

Pokud nelze použít předchozí postup, je možné použít Lagrangeovu metodu neurčitých koeficientů, která vychází z toho, že pokud mají funkce f(x,y), g(x,y) v okolí bodů křivky g(x,y) = 0 totální diferenciál a v každém bodě křivky g(x,y) = 0 je alespoň jedna z derivací \frac{\part g}{\part x}, \frac{\part g}{\part y} nenulová, pak aby měla funkce z = f(x,y) v bodě [x0;y0] křivky g(x,y) = 0 lokální extrém, musí existovat taková konstanta λ, že funkce

F(x,y,λ) = f(x,y) + λg(x,y)

splňuje v bodě [x0,y0] podmínky

\frac{\part F}{\part x}(x_0, y_0, \lambda) = 0
\frac{\part F}{\part y}(x_0, y_0, \lambda) = 0
\frac{\part F}{\part \lambda}(x_0, y_0, \lambda) = g(x_0, y_0) = 0

Neznámá konstanta λ se nazývá Lagrangeův multiplikátor. Funkce F bývá označována jako Lagrangeova funkce.

Hledání vázaných extrémů tedy spočívá v sestrojení funkce F a řešení uvedené soustavy rovnic pro neznámé x0,y0. Bod [x0;y0] bude extrémem tehdy, je-li druhý diferenciál d2F v tomto bodě nenulový. V opačném případě nemusí jít o extrém.

[editovat] Příklad

Určeme vázané extrémy funkce z = x + y s vazební podmínkou \frac{1}{x^2} + \frac{1}{y^2} = \frac{1}{2}.

Podmínku vyjádříme va tvaru g(x,y) = \frac{1}{x^2} + \frac{1}{y^2} - \frac{1}{2} = 0. Lagrangeova funkce má tvar

F = x + y + \lambda ( \frac{1}{x^2} + \frac{1}{y^2} - \frac{1}{2})

Podmínky pro nalezení vázaných extrémů tedy jsou

\frac{\part F}{\part x} = 1 + \lambda (- \frac{2}{x^3}) = 0
\frac{\part F}{\part y} = 1 + \lambda (- \frac{2}{y^3}) = 0
\frac{1}{x^2} + \frac{1}{y^2} - \frac{1}{2} = 0

Z prvních dvou rovnic získáme x = y a z poslední rovnice lze určit x = \pm 2, y = \pm 2. Stacionární body jsou tedy S1 = [2;2], pro který získáme λ = 4, a S2 = [ − 2; − 2], pro který získáme λ = − 4.

Pro λ = 4 má funkce F tvar

F_1 = x + y + \frac{4}{x^2} + \frac{4}{y^2} - 2

Vyšetřováním extrému této funkce zjistíme, že v bodě [2;2] se nachází lokální minimum.

Pro λ = − 4 má funkce F tvar

F_2 = x + y - \frac{4}{x^2} - \frac{4}{y^2} + 2

Vyšetřováním extrému této funkce zjistíme, že v bodě [ − 2; − 2] se nachází lokální maximum.

[editovat] Vázané extrémy funkcí více proměnných

Obdobným způsobem lze postupupovat také u funkcí více proměnných. Např. extrémy funkce w = f(x,y,z,u,v) vázané podmínkami F1(x,y,z,u,v) = 0 a F2(x,y,z,u,v) = 0 musí splňovat podmínky \frac{\part G}{\part x} = 0, \frac{\part G}{\part y} = 0, \frac{\part G}{\part z} = 0, \frac{\part G}{\part u} = 0, \frac{\part G}{\part v} = 0, \frac{\part G}{\lambda_1} = F_1 = 0, \frac{\part G}{\lambda_2} F_2 = 0, kde G = f + λ1F1 + λ2F2.

[editovat] Podívejte se také na

[editovat] Literatura

  • Rektorys, K. a spol.: Přehled užité matematiky I.. Prometheus, Praha, 2003, 7. vydání. ISBN 80-7196-179-5
Static Wikipedia 2008 (no images)

aa - ab - af - ak - als - am - an - ang - ar - arc - as - ast - av - ay - az - ba - bar - bat_smg - bcl - be - be_x_old - bg - bh - bi - bm - bn - bo - bpy - br - bs - bug - bxr - ca - cbk_zam - cdo - ce - ceb - ch - cho - chr - chy - co - cr - crh - cs - csb - cu - cv - cy - da - de - diq - dsb - dv - dz - ee - el - eml - en - eo - es - et - eu - ext - fa - ff - fi - fiu_vro - fj - fo - fr - frp - fur - fy - ga - gan - gd - gl - glk - gn - got - gu - gv - ha - hak - haw - he - hi - hif - ho - hr - hsb - ht - hu - hy - hz - ia - id - ie - ig - ii - ik - ilo - io - is - it - iu - ja - jbo - jv - ka - kaa - kab - kg - ki - kj - kk - kl - km - kn - ko - kr - ks - ksh - ku - kv - kw - ky - la - lad - lb - lbe - lg - li - lij - lmo - ln - lo - lt - lv - map_bms - mdf - mg - mh - mi - mk - ml - mn - mo - mr - mt - mus - my - myv - mzn - na - nah - nap - nds - nds_nl - ne - new - ng - nl - nn - no - nov - nrm - nv - ny - oc - om - or - os - pa - pag - pam - pap - pdc - pi - pih - pl - pms - ps - pt - qu - quality - rm - rmy - rn - ro - roa_rup - roa_tara - ru - rw - sa - sah - sc - scn - sco - sd - se - sg - sh - si - simple - sk - sl - sm - sn - so - sr - srn - ss - st - stq - su - sv - sw - szl - ta - te - tet - tg - th - ti - tk - tl - tlh - tn - to - tpi - tr - ts - tt - tum - tw - ty - udm - ug - uk - ur - uz - ve - vec - vi - vls - vo - wa - war - wo - wuu - xal - xh - yi - yo - za - zea - zh - zh_classical - zh_min_nan - zh_yue - zu -

Static Wikipedia 2007 (no images)

aa - ab - af - ak - als - am - an - ang - ar - arc - as - ast - av - ay - az - ba - bar - bat_smg - bcl - be - be_x_old - bg - bh - bi - bm - bn - bo - bpy - br - bs - bug - bxr - ca - cbk_zam - cdo - ce - ceb - ch - cho - chr - chy - co - cr - crh - cs - csb - cu - cv - cy - da - de - diq - dsb - dv - dz - ee - el - eml - en - eo - es - et - eu - ext - fa - ff - fi - fiu_vro - fj - fo - fr - frp - fur - fy - ga - gan - gd - gl - glk - gn - got - gu - gv - ha - hak - haw - he - hi - hif - ho - hr - hsb - ht - hu - hy - hz - ia - id - ie - ig - ii - ik - ilo - io - is - it - iu - ja - jbo - jv - ka - kaa - kab - kg - ki - kj - kk - kl - km - kn - ko - kr - ks - ksh - ku - kv - kw - ky - la - lad - lb - lbe - lg - li - lij - lmo - ln - lo - lt - lv - map_bms - mdf - mg - mh - mi - mk - ml - mn - mo - mr - mt - mus - my - myv - mzn - na - nah - nap - nds - nds_nl - ne - new - ng - nl - nn - no - nov - nrm - nv - ny - oc - om - or - os - pa - pag - pam - pap - pdc - pi - pih - pl - pms - ps - pt - qu - quality - rm - rmy - rn - ro - roa_rup - roa_tara - ru - rw - sa - sah - sc - scn - sco - sd - se - sg - sh - si - simple - sk - sl - sm - sn - so - sr - srn - ss - st - stq - su - sv - sw - szl - ta - te - tet - tg - th - ti - tk - tl - tlh - tn - to - tpi - tr - ts - tt - tum - tw - ty - udm - ug - uk - ur - uz - ve - vec - vi - vls - vo - wa - war - wo - wuu - xal - xh - yi - yo - za - zea - zh - zh_classical - zh_min_nan - zh_yue - zu -

Static Wikipedia 2006 (no images)

aa - ab - af - ak - als - am - an - ang - ar - arc - as - ast - av - ay - az - ba - bar - bat_smg - bcl - be - be_x_old - bg - bh - bi - bm - bn - bo - bpy - br - bs - bug - bxr - ca - cbk_zam - cdo - ce - ceb - ch - cho - chr - chy - co - cr - crh - cs - csb - cu - cv - cy - da - de - diq - dsb - dv - dz - ee - el - eml - eo - es - et - eu - ext - fa - ff - fi - fiu_vro - fj - fo - fr - frp - fur - fy - ga - gan - gd - gl - glk - gn - got - gu - gv - ha - hak - haw - he - hi - hif - ho - hr - hsb - ht - hu - hy - hz - ia - id - ie - ig - ii - ik - ilo - io - is - it - iu - ja - jbo - jv - ka - kaa - kab - kg - ki - kj - kk - kl - km - kn - ko - kr - ks - ksh - ku - kv - kw - ky - la - lad - lb - lbe - lg - li - lij - lmo - ln - lo - lt - lv - map_bms - mdf - mg - mh - mi - mk - ml - mn - mo - mr - mt - mus - my - myv - mzn - na - nah - nap - nds - nds_nl - ne - new - ng - nl - nn - no - nov - nrm - nv - ny - oc - om - or - os - pa - pag - pam - pap - pdc - pi - pih - pl - pms - ps - pt - qu - quality - rm - rmy - rn - ro - roa_rup - roa_tara - ru - rw - sa - sah - sc - scn - sco - sd - se - sg - sh - si - simple - sk - sl - sm - sn - so - sr - srn - ss - st - stq - su - sv - sw - szl - ta - te - tet - tg - th - ti - tk - tl - tlh - tn - to - tpi - tr - ts - tt - tum - tw - ty - udm - ug - uk - ur - uz - ve - vec - vi - vls - vo - wa - war - wo - wuu - xal - xh - yi - yo - za - zea - zh - zh_classical - zh_min_nan - zh_yue - zu