Viliam Žingor
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Generál Viliam Žingor (30. červenec 1912, Bystrička – 18. prosince 1950) byl slovenský voják a partyzán, hrdina Slovenského národního povstání a jedna z obětí komunistického teroru.
Major Viliam Žingor (civilním povoláním bankovní úředník a posléze knihkupec, zběhnutím se vyhnul službě v armádě Slovenského štátu) založil na jaře roku 1944 partyzánský oddíl (údajně první na Slovensku), který působil v okolí obce Bystrička (Turčianská kotlina), odkud pocházel. Za Slovenského národního povstání (od 25. srpna, kdy se spojil se skupinou Petra Velička byl velitelem 2. Štefánikovy brigády, která se vyznamenala v bojích u Strečna. Po válce obdržel Rad SNP I. triedy.
Původně byl členem komunistické strany a jejím nadšeným stoupencem, ale postupně ho nadšení pro komunistické ideály opouštělo. Mimo to ostře kritizoval ty, jimž říkal hovnopartyzáni, lidi, kteří se označovali jako zasloužilí partyzáni a přitom se bojů proti nacistům nikdy nezúčastnili a „povstalci“ se stali až poté, co boje skončily. V roce 1949 shromáždil okolo sebe skupinu bývalých partyzánů a vrátil se do hor. Komunisté jej nakonec dopadli (skupina byla od počátku infiltrována agenty StB a patrně i vznikla na její popud) a ve vykonstruovaném procesu obvinili z velezrady a špionáže. Na základě přiznání vynucených mučením byl odsouzen a 18. prosince 1950 popraven. V roce 1968 byl kompletně rehabilitován. Václav Havel jej posmrtně povýšil na generála.
[editovat] Citát
V rámci svého boje proti komunismu vydal Žingor několik prohlášení, která se rozmnožovala a rozšiřovala mezi slovenským obyvatelstvem. Zde je stručný citát z jedné z nich (převzato z www.svedectvo.com):
„Slováci! Žijete už druhý rok v ľudovej demokrácii. Všetci už z vlastnej skúsenosti poznáte socialistický poriadok, ktorý vraj má priniesť blahobyt na večné veky.
Poznali ste smutný rozdiel medzi rečami a sľubmi terajších verejných predstaviteľov a medzi skutočnosťou. Presvedčili ste sa o pravdivosti slov, že socializmus v skutočnosti môže rozdeliť každému rovnako len biedu, no nie je v stave rovnako rozdeliť blahobyt: že je to podľa Vášho doterajšieho poznania len teror, násilie, bezprávie, vyzdvyhovanie do popredia hlúpych pováh, vadných a čím ďalej, tým väčšia bieda a nechuť k životu!“
