Vsetín

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Vsetín

znak vlajka
základní data
status:	město
NUTS 5 (obec):	CZ0723 541630
kraj (NUTS 3):	Zlínský (CZ072)
okres (NUTS 4):	Vsetín (CZ0723)
obec s rozšířenou působností:	Vsetín
pověřená obec:	Vsetín
historická země:	Morava
katastrální výměra:	69 km²
obyvatel:	29 190 (2001)
zeměpisná šířka:	49° 20' 19" s.š.
zeměpisná délka:	17° 59' 35" v.d.
nadmořská výška:	342 m
PSČ:	755 01
základní sídelní jednotky:	3
místní části:	4
katastrální území:	3
adresa městského úřadu:	Městský úřad Vsetín Svárov 1080 755 01 Vsetín
starosta:	Květoslava Othová
Oficiální web Oficiální web městského úřadu E-mailová adresa

Vsetín je okresní město v Zlínském kraji na severovýchodní Moravě na řece Bečva.

[editovat] O vsetínském zámku

Zámek je dominantou a nejstarší historickou budovou Vsetína. Renesanční zámek s vnitřním dvorem, vroubeným arkádami, byl postaven v prvním desetiletí 17. stol. (první zmínka je z roku 1610) tehdejšími majiteli panství Lukrécií Nekšovou z Landeka a jejím druhým manželem Albrechtem z Valdštejna. Stojí na základech středověké tvrze z první poloviny 15. stol. na vyvýšenině pravého břehu řeky Bečvy. V roce 1708 zámek vyhořel a zbyly z něj holé zdi. Pozdějšími majiteli - uherskou šlechtou z rodu Illésházy - byla zámecká budova v průběhu 18. stol. několikrát přestavována a upravována. Dnešní klasicistní podobu získal vsetínský zámek v letech 1833-34 za posledního šlechtického majitele Josefa z Wachtlerů. V této době byl založen také přilehlý zámecký park se vzácnými dřevinami. Požár zámku v roce 1915 zničil celou střechu i s věží. Tehdejší majitelé zámku - Thonetové - nechali roku 1924 zámek opravit do původní podoby před požárem. Posledními soukromými vlastníky zámku od roku 1938 byli Marie Baťová se synem Tomášem. V únoru 1949 byl zámek převzat do národní správy. V padesátých letech, díky nerozvážnému umístění nejrůznějších státních institucí v budově zámku, došlo ke značnému poškození zámeckých interiérů. Proto se v letech 1963-74 muselo přistoupit k nákladné generální opravě budovy. Zámek byl veřejnosti opět zpřístupněn 9.5.1975 a je dnes jedním z významných kulturních a společenských center města a celé oblasti Vsetínska.

[editovat] Z historie Vsetína

Krajina v údolích okolo řeky Bečvy na moravsko-slovenském pomezí nebyla po celá dlouhá tisíciletí pravěku osídlena. Trvalému pobytu člověka v tomto regionu bránil jeho hornatý reliéf, hluboká zalesněná údolí a prudké vodní toky byly překážkou zemědělského osídlení. Stopy po pravěkém osídlení širšího okolí Vsetína jsou proto takřka zanedbatelné.

První historické zprávy, které přinášejí o Vsetínsku listiny z let 1297 - 1308, se vztahují k samému začátku osídlování tohoto území. Zatímco ještě roku 1297 se hovoří o Vsetínsku jen jako o území při řece Bečvě, listina z roku 1308 již toto území jasně popisuje. Je v ní uvedeno městečko nazývané Setteinz s kostelem a mlýnem, hrad Freundsberg a hovoří se také o další kolonizaci v údolí kolem potoka Rokytnice.

[editovat] Novodobá historie

Ve městě vznikl citelný nedostatek bytů, obchodů, školních učeben i zdravotnických zařízení. Orientace na rozvoj těžkého průmyslu a zbrojní výroby znamenala uzavření řady menších průmyslových podniků, zejména továren na nože, na výrobu skleněných perel, na výrobu elektrických kabelů. V souvislosti s politickým vývojem po únoru 1948 došlo k postupnému rušení soukromých živností. V létě 1949 uspořádala valašská města a obce ve Vsetíně významnou krajinskou výstavu Valašsko v práci. Přesně po padesáti letech vznikla zářijová tradice každoroční několikadenní kulturně - společenské akce, Valašského záření.

Z iniciativy členů místní pobočky Československé astronomické společnosti zde byla v roce 1950 otevřena hvězdárna.

Problémy spojené s růstem města se projevovaly především v oblasti bytové výstavby a školství. Částečným řešením byla masivní výstavba panelových sídlišť v okrajových částech města, zahájená po roce 1960. V letech 1960 - 1990 se počet obyvatel města zdvojnásobil, v současné době žije ve Vsetíně asi 31 tisíc obyvatel.

V letech 1990-2005 se od Vsetína oddělilo několik okolních obcí např. Ústí (okres Vsetín) a Lhota u Vsetína

[editovat] Památky

Zámek
Římsko-katolický kostel Nanebevzetí P. Marie
Maštaliska - tzv. bývalý Panský dům z roku 1710
Stará radnice (1720–1721)
Barokní kamenná socha Neposkvrněného početí P. Marie na Horním náměstí
Evangelický kostel Dolního sboru
Evangelický kostel Horního sboru
Kamenný kříž z r. 1775 na Dolním náměstí

[editovat] Osobnosti

Josef Sousedík
Josef Černocký
Michal Urbánek
František Hlavica
Emil Hlavica
Rudolf Hlavica
Matouš Václavek
František Sova
Richard Pavlík
Záviš Kalandra
Erich S. Kulka

[editovat] Externí odkaz

[editovat] Literatura

Kobliha, K.: Historický nástin okresu vsetínského In: Okres vsetínský. Vsetín 1938, s. 69–302.
Krajem portášů, Vsetín 1937
Václavek, M.: Dějiny města Vsetína, Vsetín 1901
Burian, I., Burian, B.: Dějiny protestantismu na Vsetínsku, Vsetín 1993
kolektiv autorů: Okres Vsetín, Brno - Vsetín, 2002, ISBN 80-86298-09-4