Wrangell (sopka)
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Wrangell | |
|---|---|
 |
|
| Wrangell, Mt. Zanneti (vlevo) | |
| Pohoří | Vulkanický pás Wrangell |
| Vrchol | 4 317 m |
| Světadíl | Severní Amerika |
| Státy | Aljaška, USA |
| Horniny | sopečné |
| Poznámka | velká kaldera |
| Typ | štítová sopka |
| Erupce | 1999 |
Wrangell (anglicky Mount Wrangell) je masivní štítová sopka nacházející se v Národním parku Wrangell-St.Elias v jihovýchodní části státu Aljaška ve Spojených státech, ve vzdálenosti asi 330 kilometrů od Anchorage.
Wrangell je jednou z největších štítových sopek na světě. Základna sopky má okolo třiceti kilometrů v průměru, její vrchol tvoří sněhem vyplněná kaldera o průměru čtyři až šest kilometrů a hloubce až jeden kilometr, nachátející se v původní kaldeře široké patnáct kilometrů. Kaldera byla zřejmě vytvořena sesedáním podloží, spíše než mohutnou sopečnou erupcí. V kaldeře se nacházejí tři menší krátery (fumaroly), které často vytváří proudy plynů, někdy viditelné z velké vzdálenosti.
Objem sopky Wrangell je více než 900 kilometrů krychlových, což je dvakrát více než objem velkých stratovulkánů jako například Mount Shasta v Kalifornii. Na úpatí sopky, asi šest kilometrů severozápadně od středu kaldery, se nad svah tyčí do výšky 450 metrů Mount Zanetti (nadmořská výška 3 965 metrů), boční sopka, která je zdrojem lávových proudů.
Wrangell je neobvyklá sopka také tím, že ačkoli je štítovou sopkou, není z většiny tvořena bazaltem (který tvoří většinu štítových sopek světa), ale andezitickými horninami. V sopečném pásu Wrangell je takových sopek několik. Andezit je vulkanická hornina nacházející se většinou na stratovulkánech vyznačující se sklonem k tvorbě krátkých, ale silných proudů. Jak Wrangell jako štítová sopka vznikl, není zatím známo, ale má se za to, že příčinou byly mohutné lávové proudy a překotné erupce.
Wrangell je jedinou sopkou celého sopečného pásu, o jejíž aktivitě a erupcích existují historické záznamy. Ty probíhaly většinou formou menších výronů plynů a popela. Množství geotermální energie vydávané sopkou se od padesátých let 20. století zvyšuje, s tím stoupá i pravděpodobnost dalších erupcí. Toto množství tepla už mělo za následek i roztátí sněhu a ledu okolo kráterů a vznik ledových jeskyní.
