Zábřežská vrchovina

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Zábřežská vrchovina se rozprostírá na SZ Moravy a odděluje Hornomoravský úval a Mohelnickou brázdu od Podorlické pahorkatiny.

Obsah 1 Přírodní podmínky 1.1 Poloha a rozloha 1.2 Geologie 1.3 Geomorfologie 1.4 Hydrologie 1.4.1 Řeky 1.5 Vegetační stupně 1.6 Krajinný pokryv 1.7 Biocentra 1.8 PP 1.9 Živočištvo 2 Turistika 2.1 Města 2.2 Hrady,zámky 2.3 Historické zajímavosti 2.4 Vodácké možnosti 3 Externí odkazy

[editovat] Přírodní podmínky

[editovat] Poloha a rozloha

Vrchovina rozprostírající se na SZ Moravy a odděluje Hornomoravský úval a Mohelnickou brázdu od Podorlické pahorkatiny, je součástí České křídové pánve a patří geomorfologicky do Jesenické oblasti Krkonošsko-jesenické subprovincie.Na S je Zábřežská vrchovina ohraničená podhůřím Hrubého Jeseníku, Orlických hor, na J pak Drahanskou vrchovinou, na níž plynule navazuje. Z a V okraj této vrchoviny je lemován příkrými okrajovými svahy, které spadají do sníženin Poorlické tabule, Mohelnické brázdy a Hornomoravského úvalu.

• Rozloha: 734 km²
• Nejvyšší vrcholy:Lázek(714 m), Kančí vrch(606 m), Velký Kosíř (442 m)[1]
• Skladba:rula,břidlice,droby,vápenec,žula

[editovat] Geologie

Zábřežská vrchovina je budována rulami, břidlicemi a droby, napříč Bouzovskou vrchovinou se navíc táhne úzký pruh devonských vápenců, na který jsou vázány turisty vyhledávané Javoříčské jeskyně a Mladečské jeskyně.

[editovat] Geomorfologie

Tento vrchovinný masiv je bez výraznějších vrcholů, je představován jen mírnými a většinou zalesněnými klenutými hřbety, které příliš nepřevyšují okolní, zemědělsky již sporadicky využívanou, krajinu. Zábřežská vrchovina se dělí na tři samostatné podcelky. Jsou to Bouzovská vrchovina, Mírovská vrchovina a Drozdovská vrchovina, které navzájem oddělují hluboká průlomová údolí Moravské Sázavy, Březné a Třebůvky. Svým charakterem připomíná Zábřežská vrchovina Drahanskou vrchovinu či Nízký Jeseník.

• Bouzovská vrchovina

Tato část, je na všech stranách výrazně omezena. Na Z a SZ při hluboce zaříznutém údolí Třebůvky dosahuje oblast výšek až 550 m a má velmi členitý reliéf podmíněný starší i mladou tektonikou a vertikální erozí dolní Třebůvky a jejích pravých poboček. Na JZ je Bouzovská vrchovina ukončena výraznou tektonickou linií Chornice - Čechy pod Kosířem. V a SV část je nižší a také méně členitá. Tvoří ji plošiny na širokých hřbetech a menší kotliny v nadmořských výškách 400 - 300 m. Tato východní část tvořená několika krami je ukloněna k JV. Nad hluboko rozvětralé nekrasové okolí vystupují dost výrazně krátké vápencové hřbety a vrchy s příkrými, skalnatými, často konkávními svahy. Pro malý rozsah nadpovrchových izolovaných vápencových výskytů se však zachovaly jen malé zbytky starých krasových plošin. Devonské vápence jsou zde vesměs silně zkrasovělé s velkými jeskynními soustavami v několika úrovních. Typická pro tuto krasovou oblast jsou proto vysoko položená pohřbená slepá údolí. Bouzovská vrchovina s nejmenší střední výškou navazuje na J na Drahanskou vrchovinu.

• Drozdovská vrchovina

Nejevernější a nejvyšší část Zábřežské vrchoviny (vrch Lázek s rozhlednou, 714 m n.m.) je daná budínskou poruchou a na S navazuje na J okraj Orlických hor (Bukovohorskou hornatinu), na Králickou brázdu u Štítů a J Hanušovické vrchoviny.

• Mírovská vrchovina

Mírovská vrchovina je střední částí Zábřežské vrchoviny s nejvyšším Kančím vrchem (606 m n.m.), a je vymezena údolími Moravské Sázavy na SSZ a Třebůvky na JJV.

Seznam geomorfologických jednotek:

• Provincie: Česká vysočina
  • Soustava: Krkonošsko-jesenická soustava
    • Podsoustava: Jesenická podsoustava
      • Celek: Zábřežská vrchovina
        • Podcelek: Bouzovská vrchovina
          • Okrsek: Ludmírovská vrchovina
        • Podcelek: Mírovská vrchovina
        • Podcelek: Drozdovská vrchovina

[editovat] Hydrologie

[editovat] Řeky

• Březná
• Moravská Sázava
• Mírovka
• Třebůvka

[editovat] Vegetační stupně

Lesní vegetace odpovídá 1. až 4. vegetačnímu stupni (smrkový,jedlový,dubový,habrový,jedlobukový,bukový,ostatní listnáče)

[editovat] Krajinný pokryv

59 % lesy, zemědělská půda 27 % (louky 12 %, ostatní zemědělská půda 15 %), vodní plochy 3 %, zastavěné a ostatní pozemky 11 %.

[editovat] Biocentra

Pozoruhodná jsou jak údolí říčky Březné, (v poledníkovém směru) od Králické brázdy po vtok do Moravské Sázavy v obci Hoštejn, tak i žulové rysy krajiny kolem obce Jedlí. Říčka Březná a bezprostřední Přírodní park Březina, tvoří hranici Čech a Moravy.

• Javoříčské jeskyně
• Mladečské jeskyně

[editovat] PP

• Přírodní park Bohdalov-Hartinkov
• Přírodní park Březná
• Přírodní park Kladecko

[editovat] Živočištvo

• Ryby:střevle potoční,vranka obecná,pstruh obecný,lipan podhorní,aj.
• Obojživelníci:rak říční,skokan hnědý,rosnička zelená,čolek
• Plazi:užovka obojková, zmije obecná
• Ptáci:Pravidelné hnízdění asi 100 druhů ptáků.
• Ostarní živočichové: svinutec zploštělý Anisus vorticulus, Gyraulus rossmaessleri, Pisidium pseudosphaerium, Cochlicopa nitens.
• Hmyz: krasci Lampra mirifica, Anthaxia deaurata, kovařík Selatosomus cruciatus, tesaříci Saphanus piceus, Saperda octopunctata, Oplosia fenica aj

[editovat] Turistika

[editovat] Města

• Lanškroun
• Mohelnice
• Moravská Třebová
• Štíty
• Zábřeh [2]

[editovat] Hrady,zámky

• Bouzov (hrad)
• Mírov (hrad)
• Cimburk-Trnávka (hrad)
• Zábřeh (zámek)
• Moravská Třebová (zámek)
• Tatenice (zámek)
• Žádlovice (zámek)

[editovat] Historické zajímavosti

• rozhledna na Lázku[3],

[editovat] Vodácké možnosti

• Březná
• Moravská Sázava [4]
• Třebůvka

[editovat] Externí odkazy

Tento článek o českém místopise je pahýl. Můžete pomoci Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.