Zábřeh
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Zábřeh | |
---|---|
znak |
|
základní data | |
status: | město |
NUTS 5 (obec): | CZ0715 541354 |
kraj (NUTS 3): | Olomoucký (CZ071) |
okres (NUTS 4): | Šumperk (CZ0715) |
obec s rozšířenou působností: | Zábřeh |
pověřená obec: | Zábřeh |
historická země: | Morava |
katastrální výměra: | 34,58 km² |
obyvatel: | 14 416 (3. 7. 2006) |
zeměpisná šířka: | 49° 52' 55" |
zeměpisná délka: | 16° 52' 29" |
nadmořská výška: | 285 m |
PSČ: | 789 01 |
základní sídelní jednotky: | 20 |
místní části: | 5 |
katastrální území: | 5 |
adresa městského úřadu: | Masarykovo náměstí 510/6 78901 Zábřeh |
starosta: | Ing. Zdeněk Kolář |
Oficiální web E-mailová adresa |
Osada Zábřeh (německy Hohenstadt) vznikla na levém břehu řeky Moravská Sázava, jejíž hlavní funkcí bylo zřejmě chránit brod přes řeku. První zmínka o Zábřehu se nachází na listině brněnského zemského sněmu z roku 1254. V roce 1278 byl Zábřeh už městem.
Dějiny města jsou až do počátku 17. století spjaty se šlechtickými rody, které se v držení Zábřehu střídaly. Pánové z Kravař (1397–1446) získali Zábřeh do dědičného držení a chtěli z něj vytvořit hospodářské středisko svých severomoravských statků. Období největšího rozmachu a rozvoje města však nastalo až s příchodem panského rodu Tunklů (1442-1510). Zábřeh se stal jejich sídelním městem a získal od nich různé výsady a privilegia. Jiří st. Tunkl proslul jako zakladatel rybníků, z nichž se ve městě zachoval pouze jediný – rybník Oborník.
V 16. století se majiteli Zábřehu stali Boskovicové. Poslední z nich, Jan z Boskovic odkázal rodový majetek kolem roku 1589 svému synovci Ladislavu Velenovi ze Žerotína. Ten, za svoji účast ve stavovském povstání, během něhož se stal velitelem stavovského vojska a byl zvolen i zemským hejtmanem, byl po bitvě na Bílé hoře v roce 1620 zbaven svých veškerých statků a Zábřeh přešel do držení Karla z Liechtenštejna. S rodem Liechtenštejnů pak zůstal Zábřeh spjat po celých dlouhých tři sta let.
Třicetiletá válka znamenala pro město na dlouhou dobu stagnaci v jeho rozvoji. Zábřeh sám se celkem rychle z válečných pohrom vzpamatoval, avšak hospodářsky ani kulturně již nedosáhl své někdejší úrovně. Až polovina 19. století, zahájením provozu na železniční trati Severní Ferdinandovy dráhy v roce 1845, vytvořila nové předpoklady pro to, aby se Zábřeh stal významným obchodně – průmyslovým a přepravním centrem pro celou oblast Zábřežska a Šumperska. Rozvíjející se průmysl přinesl Zábřehu i jisté pozitivní stránky.
Základ dnešního vzhledu města byl dán koncem 18. století, kdy po ničivém požáru musely být téměř všechny domy znovu postaveny. Charakteristický vzhled si městské jádro uchovalo až do poloviny 20. století. Tehdy vyrostla na okrajích města nová panelová sídliště a novostavbám se neubránil ani střed města.
Přes všechny minulé nepřízně času Zábřeh i dnes potvrzuje, že je městem s dlouhou kulturní tradicí, která příznivě ovlivňuje i dnešek.
Oficiální název města je Zábřeh. Zábřeh na Moravě je název železniční stanice.
[editovat] Demografie
Rok | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2003 |
Počet obyvatel | 11 420 | 14 253 | 15 005 | 14 561 | 14 360 |
Zdroj: Český statistický úřad
[editovat] Externí odkazy
Města a obce okresu Šumperk |
---|
Bludov • Bohdíkov • Bohuslavice • Bohutín • Branná • Bratrušov • Brníčko • Bušín • Dlouhomilov • Dolní Studénky • Drozdov • Dubicko • Hanušovice • Horní Studénky • Hoštejn • Hraběšice • Hrabišín • Hrabová • Hynčina • Chromeč • Jakubovice • Janoušov • Jedlí • Jestřebí • Jindřichov • Kamenná • Klopina • Kolšov • Kopřivná • Kosov • Krchleby • Lesnice • Leština • Libina • Líšnice • Loštice • Loučná nad Desnou • Lukavice • Malá Morava • Maletín • Mírov • Mohelnice • Moravičany • Nemile • Nový Malín • Olšany • Oskava • Palonín • Pavlov • Písařov • Police • Postřelmov • Postřelmůvek • Rájec • Rapotín • Rejchartice • Rohle • Rovensko • Ruda nad Moravou • Sobotín • Staré Město • Stavenice • Sudkov • Svébohov • Šléglov • Štíty • Šumperk • Třeština • Úsov • Velké Losiny • Vernířovice • Vikantice • Vikýřovice • Vyšehoří • Zábřeh • Zborov • Zvole |