Česká národní banka
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Česká národní banka (ČNB) je centrální banka České republiky.
ČNB je ústřední bankou České republiky a orgánem vykonávajícím dohled nad finanční finančním trhem. Má postavení veřejnoprávního subjektu se sídlem v Praze. Jsou jí svěřeny kompetence správního úřadu v rozsahu stanoveném zákonem. Hospodaří samostatně s odbornou péčí s majetkem, který jí byl svěřen státem. Do její činnosti lze zasahovat pouze na základě zákona.
Podle článku 98 Ústavy ČR a zákona č.6/1993 Sb., o ČNB, ve znění pozdějších předpisů, je hlavním cílem její činnosti péče o cenovou stabilitu. Dosažení a udržení cenové stability, tj. vytváření nízkoinflačního prostředí v ekonomice, je trvalým příspěvkem centrální banky k vytváření podmínek pro udržitelný hospodářský růst. Předpokladem účinnosti měnových nástrojů vedoucích k cenové stabilitě je nezávislost centrální banky.
ČNB rovněž podporuje obecnou hospodářskou politiku vlády, pokud není tento vedlejší cíl v rozporu s cílem hlavním. V souladu s ním určuje měnovou politiku, vydává bankovky a mince, řídí peněžní oběh, platební styk a zúčtování bank, vykonává dohled nad bankovním sektorem, kapitálovým trhem, pojišťovnictvím, penzijním připojištěním, družstevními záložnami, institucemi elektronických peněz a devizový dohled. Dále provádí činnost podle zákona o ČNB a dalších právních předpisů.
Obsah |
[editovat] Úkoly ČNB
Mezi hlavní úkoly České národní banky patří:
[editovat] Měnová politika
Její úlohou je zajistit stabilitu cen v ekonomice, a přispět tak ke tvorbě stabilního prostředí pro rozvoj podnikatelských aktivit a udržitelný ekonomický vývoj. ČNB usiluje o plnění uvedené úlohy v rámci měnověpolitického režimu nazývaného cílování inflace. Rozhodování bankovní rady ČNB o nastavení základních úrokových sazeb vychází z aktuální makroekonomické prognózy a vyhodnocení rizik jejího nenaplnění. Změnami úrokových sazeb ovlivňuje centrální banka cenu peněz na trhu, a tím vyrovnává tlaky, které vychylují budoucí inflaci mimo stanovený inflační cíl. V období před vstupem do eurozóny budou inflační cíle orientovány na plnění maastrichtských konvergenčních kritérií v oblasti cenové stability a dlouhodobých úrokových sazeb. Po zavedení eura se ČNB vzdá samostané měnové politiky ve prospěch Evropské centrální banky.
[editovat] Dohled nad finančním trhem
V souhrnu tzn. dohled nad bankovním sektorem, kapitálovým trhem, pojišťovnictvím a penzijním připojištěním, družstevními záložnami, devizový dohled a dohled nad institucemi elektronických peněz. ČNB stanoví pravidla, která chrání stabilitu celého finančního trhu. Systematicky reguluje, kontroluje, vyhodnocuje a popřípadě postihuje nedodržování stanovených pravidel. K integraci dohledu nad finančním trhem do jedné instituce (ČNB) došlo od 1. dubna 2006. ČNB tak převzala agendu bývalé Komise pro cenné papíry, Úřadu státního dozoru v pojišťovnictví a penzijním připojištění Ministerstva financí a Úřadu pro dohled nad družstevními záložnami.
[editovat] Emise oběživa a peněžní oběh
Česká národní banka má výhradní právo vydávat bankovky a mince včetně mincí pamětních. Dbá o plynulý a hospodárný peněžní oběh, spravuje zásoby peněz, stahuje z oběhu a ničí opotřebované bankovky a mince a vyměňuje poškozené peníze za nové. Zajišťuje technickou a uměleckou přípravu platidel, jejich výrobu a dodávky. Podílí se na přípravě právní a technické ochrany platidel proti padělání a na její realizaci. V rámci ochrany měny posuzuje a eviduje všechny peníze zadržené pro podezření z padělání.
[editovat] Devizová činnost
Do devizové činnosti patří především správa devizových rezerv státu, operace na devizovém trhu a devizová regulace. Správa devizových rezerv má za cíl udržovat a eventuelně zvyšovat hodnotu devizových rezerv, zabezpečovat devizovou likviditu země, a tím garantovat volnou směnitelnost koruny. Devizové rezervy se skládají z cenných papírů denominovaných v cizích měnách, hotovosti a zlata. Mezi nejvýznamnější devizové operace na domácích trzích patří devizové intervence, kterými se ČNB v případě potřeby snaží ovlivňovat výkyvy kurzu koruny vůči ostatním měnám.
[editovat] Platební styk a zúčtování bank
ČNB stanoví pravidla provádění platebního styku bankami i nebankovními subjekty. Zejména jde o lhůty zúčtování, pravidla pro vydávání a užívání elektronických platebních prostředků (např. platebních karet) a pro bezpečné fungování platebních systémů. Provozuje systém mezibankovního platebního styku CERTIS a dále systém trhu krátkodobých dluhopisů SKD. Vede účty a poskytuje služby platebního styku zejména státu a bankám.
[editovat] Banka státu
ČNB poskytuje bankovní služby pro stát a veřejný sektor. Vede účty organizacím napojeným na státní rozpočet (finanční a celní úřady, Česká správa sociálního zabezpečení, úřady práce, příspěvkové organizace, státní fondy…) dále účty napojené na rozpočet Evropských společenství apod. Na základě pověření Ministerstva financí provádí operace spojené se státními cennými papíry. Banka je politicky nezávislá (její nezávislost garantuje ústava, zákon o ČNB a postavení bankovní rady); zodpovídá se dvakrát ročně Poslanecké sněmovně.
[editovat] Řízení
Nejvyšším řídícím orgánem České národní banky je sedmičlenná bankovní rada v čele s guvernérem. Členy bankovní rady jmenuje prezident republiky na dobu 6 let a odvoláni mohou být jen z důvodů stanovených zákonem. Sídlo ústředí ČNB je v Praze. Sedm regionálních poboček se nachází v Praze, Ústí nad Labem, Plzni, Českých Budějovicích, Hradci Králové, Brně a Ostravě.
[editovat] Představitelé ČNB a jejích právní předchůdci
| titul a jméno | funkční období | název funkce | název banky |
|---|---|---|---|
| JUDr. Alois Rašín | 6. 3. 1919 – 8. 7. 1919 | předseda bankovního výboru | Bankovní úřad při ministerstvu financí |
| prof. Cyril Horáček | 10. 7. 1919 – 9. 10. 1919 | ||
| Kuneš Sonntág | 9. 10. 1919 – 25. 5. 1920 | ||
| prof. dr. Karel Engliš | 25. 5. 1920 – 19. 3. 1921 | ||
| Vladimír Hanačík | 22. 3. 1921 – 26. 9. 1921 | ||
| Augustin Novák | 3. 10. 1921 – 7. 10. 1922 | ||
| JUDr. Alois Rašín | 9. 10. 1922 – 5. 1. 1923 | ||
| Ing. Bohdan Bečka | 25. 2. 1923 – 15. 11. 1925 | ||
| prof. dr. Karel Engliš | 9. 12. 1925 – 24. 1. 1926 | ||
| JUDr. Vilém Pospíšil (převzal funkci 1. 4. 1926) |
25. 1. 1926 – 16. 2. 1934 | guvernér | Národní banka Československá |
| prof. dr. Karel Engliš | 23. 2. 1934 – 20. 2. 1939 | ||
| JUDr. Ladislav F. Dvořák | 31. 3. 1939 – 18. 5. 1945 | Národní banka pro Čechy a Moravu | |
| JUDr. Jaroslav Nebesář | 1. 6. 1945 – 9. 9. 1948 | předseda dočasné správy | Národní banka Československá |
| JUDr. Jaroslav Nebesář | 9. 9. 1948 – 1. 7. 1950 | guvernér | |
| JUDr. Otokar Pohl | 1. 7. 1950 – 2. 2. 1954 | generální ředitel | Státní banka československá |
| Jaroslav Kabeš | 20. 2. 1954 – 16. 8. 1957 | ||
| JUDr. Otokar Pohl | 16. 8. 1957 – 3. 10. 1969 | ||
| Ing. Svatopluk Potáč | 3. 10. 1969 – 4. 1. 1971 | ||
| Ing. Svatopluk Potáč | 4. 1. 1971 – 18. 6. 1981 | předseda | |
| Ing. Jan Stejskal | 18. 6. 1981 – 1. 11. 1988 | ||
| Ing. Svatopluk Potáč | 1. 11. 1988 – 29. 12. 1989 | ||
| doc. Ing. Josef Tošovský | 29. 12. 1989 – 21. 4. 1992 | ||
| doc. Ing. Josef Tošovský | 21. 4. 1992 – 31. 12. 1992 | guvernér | |
| doc. Ing. Josef Tošovský | 20. 1. 1993 – 31. 11. 2000 | Česká národní banka | |
| Ing. Pavel Kysilka, CSc (zástupce guvernéra v plném rozsahu) |
17. 12. 1997 – 23. 7. 1998 | ||
| doc. Ing. Zdeněk Tůma, CSc | od 1. 12. 2000 |
[editovat] Podívejte se také na
- Bankovní úřad při ministerstvu financí 1919–26
- Národní banka Československá 1926–39 a 1945–50
- Národní banka pro Čechy a Moravu 1939–45
- Státní banka československá 1950–92
