Čolek karpatský
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Čolek horský |
||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Vědecká klasifikace | ||||||||||||||||
|
||||||||||||||||
|
||||||||||||||||
Triturus montadoni Boulenger, 1880 |
Čolek karpatský (Triturus montandoni) je kriticky ohrožený druh obojživelníků. Je ohrožen mizením drobných vodních ploch, ve kterých se rozmnožuje, a narušováním prostředí, ve kterém žije. Vyskytuje se řídce pouze na části území ČR, která tvoří okraj jeho areálu, zejména v Beskydech a Jesenících. V textu Bernské konvence je zařazen v seznamu chráněných druhů.
Obsah |
[editovat] Rozšíření a početnost
Čolek karpatský obývá velmi omezený areál. Žije pouze v horách Karpatského oblouku a východních Sudet. Kromě území ČR se vyskytuje ještě v polských Tatrách, na území Slovenska a v jihovýchodní části Ukrajiny a v rumunských Karpatech. Výskyt na našem území tvoří severozápadní okraj jeho areálu. Na Slovensku žije v Tatranském národním parku, Národním parku Nízké Tatry a v přilehlých pohořích, na jihu se nejdále vyskytuje na severních svazích Slovenského rudohoří. Na západě zasahuje mimo Karpaty do hor severní Moravy (Jeseníky). Většinou žije v nadmořských výškách od 500 do 1100 m. Je ze všech našich druhů čolků nejvzácnější.
[editovat] Stanoviště
Obývá jehličnaté a listnaté lesy. Není příliš úzce vázán na vodu a mimo dobu rozmnožování žije i na zcela suchých místech pod kameny, v pařezech, pod kůrou nebo pod chrastím. V době rozmnožování se může objevovat v různých jezírkách a tůních společně s čolkem obecným nebo horským. Rozmnožuje se však také v docela malých a rychle vysychajících vodách, jako jsou dočasné malé louže nebo vodou zaplavené rýhy a výmoly na lesních cestách. Stav původních biotopů, ve kterých čolek karpatský žije, je negativně ovlivňován znečištěním ovzduší, intenzivními pracemi, těžkou mechanizací a používáním chemických látek v lesním hospodářství.
[editovat] Biologie
Čolek karpatský se objevuje ve vodě ihned po roztání sněhu. V závislosti na teplotě to bývá již začátkem dubna, ve vyšších polohách později. Samice přilepují vajíčka na rostliny a předměty ve vodě. V rychle vysychajících loužích může být vývoj larev velmi krátký, jen 4 až 6 týdnů. Za nepříznivých klimatických a potravních podmínek se však vývoj prodlužuje a larvy mohou i přezimovat. Pohlavní dospělosti dosahuje čolek karpatský obvykle až ve třetím roce života. Živí se hmyzem a jeho larvami, červy, měkkýši, žere také vajíčka, popř. pulce jiných druhů obojživelníků.
[editovat] Hodnota druhu
Jako jeden ze dvou našich endemických druhů obratlovců Karpat má však čolek karpatský mimořádný význam přírodně historický.
[editovat] Ochrana
Protože tento druh žije především v horách (v lesnatých oblastech dosud málo narušených nebo změněných a po většinu roku na zcela suchých místech, je dosud méně ohrožován činností člověka. Jeho stavy pravděpodobně neklesají tak rychle jako např. u čolka velkého. Současná početnost populací vzácného čolka karpatského je však natolik nízká, že narušení životního prostředí by mohlo vést k rychlému vymizení tohoto druhu. Ochrana musí proto vycházet ze zachování přirozeného charakteru lesů, ve kterých čolek žije, a v zachování tůní a jiných malých vodních ploch, ve kterých se rozmnožuje.