Rumunsko
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
România Rumunsko |
|
---|---|
Rozloha | 238 391 km² (78. na světě) z toho 3 % vody |
Počet obyvatel | 21 698 181 (49. na světě, 2002) |
Hustota zalidnění | 91 / km² (79. na světě) |
Jazyk | rumunština, regionálně maďarština a němčina |
Národnostní složení | {{{národnosti}}} |
Náboženství | křesťanství: převážně pravoslavné, též evangelické, řeckokatolické, římskokatolické |
Nejvyšší bod | Moldoveanu (2 544 m n. m.) |
Hlavní město | Bukurešť |
Státní zřízení | republika |
Podřízené celky | {{{dělení}}} |
Prezident | Traian Băsescu |
Předseda vlády | Călin Popescu-Tăriceanu |
Hymna | Deşteaptă-te, române! |
Vznik | 9. května 1877 (odtržením od Osmanské říše) |
Měna | rumunský leu (RON) |
ISO 3166-1 | 642 ROM RO |
MPZ | RO |
Doména | .ro |
Telefon | +40 |
Časové pásmo | UTC +1 |
Rumunsko leží nad Balkánským poloostrovem v jihovýchodní části Evropy. Sousedí s Ukrajinou a Moldavskem na severovýchodě, s Maďarskem na severozápadě, se Srbskem na západě a s Bulharskem na jihu. Východní břehy země omývají vody Černého moře. 1. 1. 2007 se Rumunsko stalo členem EU.
Obsah |
[editovat] Dějiny
Původní obyvatelé Dákové byli poraženi v roce 106 Římany, území si však i poté ponechalo značnou míru samostatnosti.
Ve středověku bylo Rumunsko rozděleno do tří knížectví. První dvě, Valašsko a Moldávie, byla od 16. století závislá na Osmanské říši, Sedmihradsko bylo zprvu součástí Uher, v 16. století mělo na Osmanské říši větší míru samostatnosti, roku 1699 pak bylo znovu připojeno k Uhrám.
Valašsko a Moldávie získaly roku 1829 autonomii, v roce 1858 se sjednotily a položily tak základ samostatnému Rumunsku, které vzniklo roku 1878. Od roku 1881 bylo Rumunsko královstvím. Roku 1916 vstoupilo Rumunsko do První světové války na straně Dohody. Po 1. světové válce se Rumunsko rozšířilo o Sedmihradsko, Bukovinu a Besarábii. Po anexi Besarábie byla uzavřena obranná aliance s Polskem proti Rusům. V meziválečném období bylo Rumunsko součástí Malé dohody.
Ve druhé světové válce Rumunsko bojovalo po boku Třetí říše. Rumuni přišli za druhé víděnské arbitráže o severní Sedmihradsko. V zemi měl největší vliv maršál Ion Antonescu. Po válce byla Rumunsku opět odňata Besarábie a připojena k Sovětskému svazu. Rumunsko se pod vedením Nicolae Ceauşesca stalo součástí komunistického východního bloku. Diktátor Ceauşescu byl svržen v roce 1989 a zastřelen i se svou manželkou.
[editovat] Politika
Zákonodárná moc je v Rumunsku rozdělena mezi Senát a Poslaneckou sněmovnu, takzvanou Camera Deputaţilor. Senát má 140 členů, Poslanecká sněmovna 345. Členové obou komor jsou voleni ve všeobecných volbách konajících se jednou za čtyři roky.
Prezident, nejvyšší představitel moci výkonné, je rovněž volen přímo a to jednou za pět let (do roku 2004 jednou za 4 roky). Prezident jmenuje Ministerského předsedu. Ten je hlavou rady ministrů, které jmenuje.
[editovat] Zeměpis
Dunaj, největší rumunská řeka, vytváří celou jižní hranici země. Hranici s Moldavskem tvoří rovněž řeka – Prut. Ten se vlévá do Dunaje.
Střed Rumunska je hornatý, dominují mu Karpaty. Nejvyšší hora, Moldoveanu, dosahuje výšky 2544 m. Pohraniční oblasti jsou tvořeny nížinami: Velká uherská nížina na západě, Valašská nížina na jihu a rovina kolem řeky Prut na východě.
Na západě se také rozkládá pohoří Munţii Apuseni.
Mezi nejdůležitější sídla patří Bukurešť, Brašov, Temešvár, Kluž, Konstance, Krajova a Jasy .
[editovat] Obyvatelstvo
Národnostní skupiny (údaje z roku 2002):
- Rumuni 89.5%
- Maďaři 6.6%
- Romové 2.5%
- Ukrajinci 0.3%
- Němci 0.3%
- Rusové 0.2%
- Turci 0.2%
- další 0.4%
V oblasti Banát, na západě země žije i početná česká komunita.
Náboženství (údaje z roku 2002):
- Pravoslavní křesťané 87%
- Evangeličtí (protestanští) křesťané 6.8%
- Římskokatoličtí a řeckokatoličtí křesťané 5.6%
- Muslimové a ostatní 0.4%
[editovat] Podívejte se též na
[editovat] Literatura
- Dějiny Rumunska - Kurt W. Treptow (překlad M. Tejchman) - nakladatelství Lidové noviny - ISBN 80-7106-348-7
|
|
---|---|
ŽUPY (JUDEŢE) (a jejich správní centrum) :Hlavní město Bukurešť | Alba (Alba Iulia) | Arad (Arad) | Argeş (Piteşti) | Bacău (Bacău) | Bihor (Oradea) | Bistriţa-Năsăud (Bistriţa) | Botoşani (Botoşani) | Braşov (Braşov) | Brăila (Brăila) | Buzău (Buzău) | Caraş-Severin (Reşiţa) | Călăraşi (Călăraşi) | Cluj (Cluj-Napoca) | Constanţa (Constanţa) | Covasna (Sfântu Gheorghe) | Dâmboviţa (Târgovişte) | Dolj (Craiova) | Galaţi (Galaţi) | Gorj (Târgu Jiu) | Giurgiu (Giurgiu) | Harghita (Miercurea Ciuc) | Hunedoara (Deva) | Ialomiţa (Slobozia) | Iaşi (Iaşi) | Ilfov (částečně Buftea, částečně Bukurešť) | Maramureş (Baia Mare) | Mehedinţi (Drobeta-Turnu Severin) | Mureş (Târgu Mureş) | Neamţ (Piatra Neamţ) | Olt (Slatina) | Prahova (Ploieşti) | Satu Mare (Satu Mare) | Sălaj (Zalău) | Sibiu (Sibiu) | Suceava (Suceava) | Teleorman (Alexandria) | Timiş (Timişoara) | Tulcea (Tulcea) | Vaslui (Vaslui) | Vâlcea (Râmnicu Vâlcea) | Vrancea (Focşani) |
Teritoria, kolonie a zámořská území: Faerské ostrovy (DK) • Gibraltar (GB) • Guernsey (GB) • Jersey (GB) • Man (GB) • Podněstří (MD)
Mapy: 44°-48° S, 20°-30° V