Advanced Crew Transportation System
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

ACTS (zkratka z anglického Advanced Crew Transportation System – Pokročilý prostředek pro přepravu posádky) je pracovní název pro studii nové pilotované kosmické lodi, kterou má v letech 2006-2008 společně vypracovat Evropská kosmická agentura s Ruskou kosmickou agenturou.[1] Japonská kosmická agentura JAXA vyjádřila předběžný zájem se k projektu připojit, pokud bude účast ESA jistá. ACTS by měla mít modulární design známý z ruských Sojuzů a umožňovat pilotované lety (3-4 členné posádce) nejen na LEO ale i k Měsíci či jiným objektům Sluneční soustavy. Projekt je jistou konkurencí amerického Orion, ke kterému nebyli mezinárodní partneři přizváni, ale zároveň by umožnil nezávislý přístup na ISS i k pilotovaným lunárním misím. Pokud bude projekt schválen v roce 2008 ministerskou konferencí členských států ESA i ostatními partnery, první ACTS by mohla startovat v letech 2012-2014.
Obsah |
[editovat] Struktura ACTS
Na rozdíl od amerického projektu Orion, který bude mít zřejmě jen dvě sekce (přístrojovou a obytnou, která bude sloužit také jako návratový modul), ACTS má mít podobně jako osvědčené ruské Sojuzy sekce tři: přístrojovou, obytnou a návratovou. Tím se sníží nároky na obytnou sekci (nebude muset být schopna návratu atmosférou) a tím i hmotnost celé lodi. Zároveň se pro přístrojovou a obytnou sekci budou moci využít technologie vyvinuté v ESA pro automatickou loď ATV či vesmírnou laboratoř Columbus.[2]
[editovat] Lunární pilotované mise
Vzhledem k faktu, že ke startu ACTS by se mělo využívat stávajících nosičů, které jsou k dispozici ESA a v Rusku, hmotnost celého systému je značně omezená. K cestám na nízkou oběžnou dráhu by měla být dostatečná (tj. ACTS by mělo dostatek paliva k dosažení např. ISS), ale už nikoliv pro měsíční mise. Tento problém by se měl řešit podobně jako u navrhovaného systému CEV, tedy vynesením dodatečného pohoného stupně jinou raketou a spojení obou na oběžné dráze.[3] Případný přistávací modul by pak mohl být naveden automaticky podobnou procedurou na dráhu kolem Měsíce, kde by se s ním ACTS spojila – tato strategie by umožnila variantnost využívaných lunárních modulů.