Agrippina mladší
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Iulia Vipsania Agrippina (* 6. listopadu 15 po Kr. v Kolíně nad Rýnem, † 59 v Kampánii), na rozlišení od své matky často zvaná Agrippina mladší (latinsky Agrippina minor), byla dcera Germanika a Agrippiny starší, dcery Marka Vipsania Agrippy a vnučky Augusta.
[editovat] Život
Agrippina byla v prvním manželství provdána za Gnaea Domitia Ahenobarba, s nímž měla jediného syna Nerona. Její bratr Caligula ji poslal roku 39 do vyhnanství, z nějž se po jeho zavraždění směla vrátit zpět. Po druhém manželství s Passienem Krispem se v roce 49 provdala za svého strýce Claudia, který jí propůjčil titul Augusta.
Agrippina se pokoušela Neronovi zajistit následnictví na trůnu, ačkoli Klaudius měl sám syna Brittanika. Roku 54 nechala svého muže otrávit a Nerona prohlásit císařem. V dalších letech však postupně ztrácela na svého syna vliv a ten ji nechal roku 59 zavraždit.
Jako u většiny příslušníků julijsko-claudijského rodu je obraz Agrippiny ovlivněn líčením antických pramenů (především Tacita a Suetonia), které příliš nedovolují objektivní posouzení. Podle pramenů byla Agrippina rozkazovačná, ovlivňovala lidi kolem sebe, měla ráda drahé věci, pro svého syna a pro svůj úspěch u dvora byla ochotna udělat cokoli.
