Anihilace
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek z oblasti fyziky potřebuje úpravy. Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vhodně vylepšíte. Inspiraci k vylepšení lze hledat v radách na stránce Vzhled a styl, případně na diskusní stránce článku.
Anihilace je proces ve fyzice elementárních částic, který může nastat, když se setká částice se svou antičásticí. Původní částice zanikají a jejich hmota se přemění na nějakou formu energie. Přemění se vždy beze zbytku. Tato energie je odnášena nosiči polí (fotony, W a Z bosony …), které se mohou dále rozpadat na jiné částice.
Nejznámější je anihilace elektronu a pozitronu, při které nejčastěji vzniká dvojice fotonů záření gama:
Pouze jeden foton nemůže vzniknout kvůli zákonu zachování čtyřhybnosti a z tohoto důvodu se vzniklé fotony šíří z místa svého vzniku vzájemně opačnými směry. Oba fotony mohou být zachyceny tzv. koincidenčními detektory a tím je dáno, že místo anihilace leží na přímce mezi nimi. Při zachycení více anihilací větším počtem detektorů je pak možno zjistit místo, kde k anihilacím dochází, v třírozměrném prostoru. To je mj. princip moderní lékařské zobrazovací metody, nazývané pozitronová emisní tomografie (PET).
Existují i teorie získávání elektrické energie pomocí anihilace. Tento proces by měl 100% účinnost a 100% energiový zisk. Navíc by vůbec nezhoršoval stav životního prostředí. Největším problémem je fakt, že k získání antihmoty je nutný výkonný urychlovač částit (např. takový, který mají v CERNU) a při vyvolání extrémně silného magnetického pole můžeme urychlit částice a získat miniaturní množství antihmoty. Otázkou zůstává, jak tuto antihmotu izolovat, protože reaguje s čímkoli a jak získat její větší množství. Navíc získaní antihmoty je zatím proces energeticky mnohem náročnější než zisk energie při anihilaci
