Hmota

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Hmota je základní fyzikální pojem. Rozlišují se dva projevy hmoty: látka, skládající se z „hmotných“ částic (částic s hmotností) a pole,které se podle klasické fyziky nemělo skládat z částic, ale projevovat se jako kontinuum ve svých vlastnostech. V moderní fyzice jsou látka a pole, přinejmenším v mikrosvětě, dva navzájem spjaté „projevy“ či „strukturní formy“ hmoty, protože se ukázalo, že:

Elementární částice vystupují jako kvanta (nejmenší nedělitelné částice) jistých polí, ztrácejí tedy čistě korpuskulární povahu. Pole ztrácejí plnou kontinualitu a strukturují se na jednotlivá kvanta (fotony, gravitony), neboli částice. Pojem částice (včetně elementárních částic), tzv. korpuskule, se, přinejmenším v mikrosvětě, používá pro úplně veškeré mikrofyzikální hmotné objekty, nezávisle na tom, či při vzájemném působení mají strukturu/podobu klasických částic (látkové částice) nebo pole.

Skutečnost, že na každý hmotný objekt (částici i pole) je možné se dívat buď jako na částici, nebo jako na vlnu nazýváme korpuskulárně-vlnový dualizmus (či dualizmus vlna-částice).

[editovat] Složení hmoty

Následuje zjednodušený model složení hmoty (podsunutý řádek znamená „předcházející se skládá z“):

hmota v užším smyslu:
- látka:
  - molekuly, ionty:
    - atomy, iony:
      - a) protony, neutrony a jiné hadrony:
        
        kvarky
      - b) elektrony, neutrina a jiné leptony
- pole:
  - fotony
  - gravitony
  - gluony
antihmota:
- a) antiprotony, antineutrony a jiné antihadrony:
  - antikvarky
- b) antielektrony (=pozitrony), antineutrina a jiné antileptony