Antonín Švehla
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Antonín Švehla Dr. h. c. (15. dubna 1873 Hostivař - 12. prosince 1933 Praha) byl předsedou třech československých vlád, předsedou Agrární strany a hostivařským statkářem.
Antonín Švehla se narodil ve vsi Hostivař (dnes součást Prahy) v selské rodině. V roce 1900 převzal po smrti svého otce rodinné hospodářství. Politicky se začal angažovat v devadesátých letech 19. století. Od roku 1902 byl místopředsedou Sdružení českých zemědělců a v roce 1906 spoluzakládal časopis Venkov. V letech 1908 až 1913 působil jako poslanec českého zemského sněmu. Od roku 1909 byl v Agrární straně předsedou výkonného výboru. Za 1. světové války byl jedním z vůdčích představitelů domácího odboje. Účastnil se činnosti Českého svazu, od roku 1917 byl v popředí Maffie a od července 1918 stál v čele Národního výboru.
28. října 1918 se podílel na vyhlášení samostatného státu a stal se tak jedním z pěti mužů 28. října. Od 1918 byl poslancem Národního shromáždění, v letech 1918 až 1920 byl ministrem vnitra a podílel se výrazně na vzniku a podobě československé ústavy schválené roku 1920. V roce 1919 se stal předsedou Agrární strany a snažil se, aby její politika byla přijatelnou jak pro velkostatkáře, tak pro drobné zemědělce. Švehla se také podílel na vytvoření a následném fungování tzv. Pětky, orgánu koordinujícího činnost hlavních českých tzv. státotvorných politických stran. Od roku 1922 byl předsedou celkem třech československých vlád a to v obdobích 7. října 1922 - 9. prosince 1925 (1. Švehlova vláda), 9. prosince 1925 - 18. března 1926 (2. Švehlova vláda) a 12. října 1926 - 1. února 1929 (tzv. Panská koalice). Roku 1927 odmítl kandidovat na funkci prezidenta a podpořil kandidaturu Tomáše Garrigue Masaryka. V roce 1929 se z důvodu svého zdravotního stavu, s nímž měl dlouhodobé komplikace, stáhl z aktivního politického života.
Švehla byl znám jako schopný politik a mistr kompromisu. Na rozdíl od většiny významných politiků své doby neměl akademické vzdělání, své znalosti získal samostudiem a vynikal v řešení praktických politických otázek.
| Předchůdce: | 7. října 1922 – 18. března 1926 | Nástupce: |
| Edvard Beneš | Antonín Švehla | Jan Černý |
| Předchůdce: | 1919–1933 | Nástupce: |
| — | Antonín Švehla | Rudolf Beran |
[editovat] Literatura
- Daniel E. Miller: Antonín Švehla - Mistr politických kompromisů ARGO 2001 ISBN 80-7203-366-2
- Marie Zdeňková, Antonín Švehla a Hostivař, Praha 2003
- Josef Hanzal, Antonín Švehla, Jinočany 1993
- Vladimír V. Dostál, Antonín Švehla, Praha 1990
- Otakar Frankenberger, Antonín Švehla v dějinách Českoslovanské strany agrární 9, Praha 1931
- Hovory s Antonínem Švehlou (a o něm), Praha 2001
- K úloze a významu agrárního hnutí v českých a československých dějinách, Praha 2001
- Na památku Antonína Švehly, Říčany 1990
- Z protokolů schůzí 9. československé vlády (3. Švehlovy) 12.10.1926 - 1.2.1929, Praha 1995
