Arcidiecézní charita Olomouc
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Arcidiecézní charita Olomouc (ACHO) je nezisková humanitární organizace zřizovaná arcibiskupstvím olomouckým podle Kodexu kanonického práva (kánon 114, 116) jakožto církevní právnická osoba. Je členem Sdružení Česká katolická charita a součástí římskokatolické církve. Její činnost se zaměřuje zejména na oblast olomoucké arcidiecéze, nicméně v omezené míře zaobstaravá i humanitární pomoc pro zahraničí.
[editovat] Struktura a činnost
Náplň činností organizace je služba a pomoc lidem v nouzi, bez ohledu na jejich příslušnost k rase, národnosti, náboženství, státní a politické příslušnosti. Dnes působí v olomoucké arcidiecézi 49 farních a oblastních charit, které zřizují či provozují přes 100 charitních sociálně-zdravotních zařízení a služeb. Celkem pro ni pracuje přes 500 zaměstnanců a dvojnásobný počet dobrovolníků. Tito poskytují služby asi 4000 dlouhodobějším klientům, tisícům dalším je poskytována jednorázová pomoc.
ACHO také v omezené míře organizuje humanitární pomoc pro zahraničí, konkrétně jde (mimo příležitostné sbírky pro oběti katasrof) zejména o program Adopce na dálku, podporující děti z Haiti.
[editovat] Historie
Arcidiecézní charita Olomouc vznikla v roce 1922 za účelem integrace a zefektivnění práce již dříve existujících charitativních snah založených na bázi církevních spolků. Její činnost byla násilně přerušena nejprve druhou světovovu válkou a poté komunistickou diktaturou. Po jejím pádu byla v roce 1990 byla ACHO znovu obnovena. Při svém založení neprovozovala žádné služby, žádné zařízení a neměla ani jednoho zaměstnance. Od té doby prodělala bouřlivý rozvoj až k dnešnímu stavu, který je popsán výše.