Česká katolická charita
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Sdružení Česká katolická charita je nezisková humanitární organizace zřizovaná římskokatolickou církví (konkrétně Českou biskupskou konferencí) na území České republiky. Jde o největšího nestátního poskytovatele zdravotnických a sociálních služeb v ČR. Hlavní náplní její činnosti je pomoc potřebným v ČR, mimo to ale také organizuje humanitární pomoc a dobročinné programy pro zahraničí (např. sbírky v případě živelních katastrof nebo adopce na dálku). Je členem Caritas Internationalis - celosvětového sdružení katolických charit.
[editovat] Organizace
Vnitřně se SČKCH člení na 9 subjektů s vlastní právní subjektivitou: 6 diecézních charit, 2 arcidiecézní charity a ČKCH - Domovy duchovních a řeholnic. Diecézní charity se pak vnitřně člení na oblastní, městké nebo farní organizace s rozličnými variantami samostatnosti a organizovanosti.
- Diecézní charita Brno
- Diecézní charita České Budějovice
- Diecézní charita Hradec Králové
- Diecézní charita Litoměřice
- Arcidiecézní charita Olomouc
- Diecézní charita ostravsko-opavská
- Diecézní charita Plzeň
- Arcidiecézní charita Praha
- Česká katolická charita - Domovy duchovních a řeholnic
[editovat] Historie
Organizační základy charity začaly vznikat na Moravě zhruba v roce 1919, na čemž měli významný podíl kaplan na Svatém Kopečku Ludvík Antonín Bláha, olomoucký arcibiskup Antonín Cyril Stojan a P. Jan Stavěl. Jednotlivé organizace a spolky pracující na úrovni diecézí vznikly na Moravě v roce 1922.
V roce 1948 komunisté v krátké době cíleně vytlačili katolickou charitu z jejího sociálního a zdravotnického působení. Diecézní a arcidiecézních charity byly na základě nových zákonů nahrazeny jedinou dobrovolnou organizací Česká katolická charita, která byla podřízena státnímu dozoru a přišla o téměř všechna zdravotní a sociální zařízení. Její činnost byla omezena na omezenou produkci náboženského tisku a náboženské literatury (leckdy i nevalné úrovně), prodej devocionálí a péči o přestárlé řeholníky, řeholnice a kněze. Vedení dosazované státem mělo mezi věřícími špatnou pověst a mělo úzké vztahy k tzv. pokrokovým kněžím a Státnímu úřadu pro věci církevní.
V roce 1990 došlo k radikálním změnám ve vedení charity a v roce 1991 začaly být znovu zřizovány diecézní charity. Od 1. prosince 1993 je katolická charita účelové zařízení katolické církve sdružující diecézní a arcidiecézní charity v České republice a spravující charitní domy pro řeholníky a kněze.
