Astronomický kongres v Praze
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Toto nejvyšší světové setkání astronomů – členů Mezinárodní astronomické unie (IAU) – se konalo ve dnech 14. – 26. srpna 2006 v Kongresovém centru v Praze.
Astronomického kongresu v Praze se zúčastnilo 2412 registrovaných účastníků. V jeho průběhu byl nově definován pojem planeta, čímž se počet planet sluneční soustavy snížil na 8 (diskuze kolem této změny se někdy označují jako „boj o Pluto“). Oficiální název kongresu byl 26. valné shromáždění Mezinárodní astronomické unie.
Obsah |
[editovat] Program kongresu
[editovat] Definice pojmu planeta (tzv. boj o Pluto)
Pro laiky byl asi nejpřitažlivější jeden z bodů kongresu, definice planety. Diskuze o tom, co má být ve sluneční soustavě považováno za planetu, se táhla již od poloviny 19. století po objevení prvních planetek. Nový rozměr dostala začátkem 21. století zejména v souvislosti s objevem mnoha transneptunických těles, z nichž Eris je větší, než byla tehdy nejmenší uznávaná planeta – Pluto.
Proto Mezinárodní astronomická unie ustavila v r. 2004 komisi, která pro kongres připravila doporučení definice planety. Tou mělo být (zjednodušeně) každé těleso, které obíhá kolem Slunce a má dostatečnou hmotnost na to, aby se zformovalo do přibližně kulovitého tvaru. Z tohoto návrhu by vyplývalo, že planet bude 12: k dosavadním devíti by přibyly ještě Ceres, Eris a Plutův měsíc Charon.
V průběhu kongresu se nad tímto návrhem rozpoutala velká diskuze [1], její pracovní verze byla několikrát měněna. Konečné znění definice bylo přijato na závěrečném valném zasedání. Hlavní změnou oproti původnímu návrhu bylo přidání podmínky, že planeta musí být ve svém prostoru dominantní. To však Ceres, Eris a Pluto s Charonem nesplňovaly a proto počet planet klesl na 8.
[editovat] Sympózia
Důležitými částmi kongresu bylo 6 sympózií na tato témata
- Černé díry
- Vývoj galaxií
- Blízkozemní objekty (planetky)
- Dvojhvězdy v současné astrofyzice
- Konvekce (proudění) v astrofyzice
- Vznik a vývoj hvězd
Kongres dále zahrnoval 17 úzce zaměřených tématických diskuzí, další setkání (Mladí astronomové, Ženy v astronomii) a také mnoho zasedání jednotlivých komisí a divizí Mezinárodní astronomické unie. Přes 1500 astronomů zde vystavilo své postery.
[editovat] Nový prezident IUC
Jedním z bodů kongresu byla i slavnostní inaugurace nové prezidentky Mezinárodní astronomické unie (IUC). Ronalda Ekerse (Austrálie) v této funkci vystřídala Catherine Cesarsky [1], ředitelka Evropské jižní observatoře.
[editovat] Akce pro veřejnost
Každý astronomický kongres je setkání členů Mezinárodní astronomické unie, kde se jedná o odborných otázkách. Veřejnost nemá na kongres obecně přístup. Úvodní a závěrečné plenární zasedání, klíčové přednášky a některé diskuze (samozřejmě především „boj o Pluto“) však byly přenášeny po internetu.
Pro veřejnost byly určeny také populární přednášky, které se konaly mimo Kongresové centrum. Nejvíce posluchačů přilákala přednáška Jill Tarterové [2], ředitelky Centra výzkumů SETI. Její příspěvek se jmenoval Inteligentní život ve vesmíru: jsme sami? Dalšími přednášejícími byli Reinhard Genzel (s přednáškou Černé díry v galaxiích) a Francoise Combese (Zrození a život galaxií).
Dalšími doprovodnými akcemi byly např. prohlídky v Astronomickém ústavu na Ondřejově nebo výstava hvězdářských map Tycho Braha na zámku v Benátkách nad Jizerou.
[editovat] Organizace a historie
Astronomický kongres v Praze organizovala sama Mezinárodní astronomické unie. Hlavní práce však ležela na Národním organizačním výboru, jehož předsedou byl Jan Palouš, předseda Českého národního komitétu astronomického a vedoucí oddělení galaxií a planetárních systémů Astronomického ústavu Akademie věd České republiky.
Nešlo o první pražský astronomický kongres – ten předchozí se konal 20. – 31. srpna 1967 v Praze jako 13. valné shromáždění Mezinárodní astronomické unie. Praha je jedním z mála míst, kde se kongres konal podruhé. Dosud to byly jen Řím a Sydney.
[editovat] Kongresové noviny
- Podrobnější informace naleznete v článku Dissertatio cum Nuncio Sidereonaleznete v článcích [[{{{2}}}]] a [[{{{3}}}]]naleznete v článcích [[{{{4}}}]], [[{{{5}}}]] a [[{{{6}}}]]naleznete v článcích [[{{{7}}}]], [[{{{8}}}]], [[{{{9}}}]] a [[{{{10}}}]].
O dění na kongresu informovaly denně noviny Dissertatio cum Nuncio Sidereo III. Jejich šéfredaktorem byl Jiří Grygar, hlavním redaktorem další známý český astronom Petr Lála.
[editovat] Další fotografie
 Úvodní zasedání – prezident Mezinárodní astronomické unie Ronald Ekers |
 Příspěvek Aleny Hadravové o prazské astronomické historii |
 Miloš Tichý a Jana Tichá – přední čeští a světoví odborníci na vyhledávání planetek |
 Účastníci kongresu při přijetí náměstkem primátora na pražské radnici |
 Jill Tarter při přednášce Jsme ve vesmíru sami? |
 Jan Palouš na závěrečné recepci |
 Dekorace se symboly kongresu na pódiu jednacího sálu |
 Směrovky ke Kongresovému centru |
