Planeta

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

		Související články obsahuje: Portál Planetární vědy

Planeta (z řeckého πλανήτης, planétés - „tulák“) nebo oběžnice ve Sluneční soustavě je (dle definice IAU) takové těleso, které obíhá kolem Slunce, má dostatečnou hmotnost, aby ji gravitační síly zformovaly do přibližně kulového tvaru (tj. nachází se v hydrostatické rovnováze) a je dominantní v zóně své oběžné dráhy. Tato definice se zatím nevztahuje na objekty mimo Sluneční soustavu, kde pod pojmem planeta rozumíme objekty značného objemu, jejichž hmotnost je menší než 80 M_J (hmotností Jupiteru), které obíhají na oběžné dráze kolem hvězdy a které neprodukují žádnou nebo velmi málo energie prostřednictvím termonukleárních reakcí.

Obsah

1 Charakteristika
- 1.1 Vznik
- 1.2 Energie
2 Ve Sluneční soustavě
3 Exoplanety
- 3.1 Mezihvězdné planety
4 Externí odkazy

[editovat] Charakteristika

[editovat] Vznik

Předpokládá se, že planety vznikly ze smršťující se mlhoviny, z které se zformovala také jejich mateřská hvězda. Prvotní planety (protoplanety) vznikly nashromážděním plynu a prachu obíhajícího protohvězdu v hustém protoplanetárním disku předtím, než v jádru hvězdy začala termonukleární reakce a sluneční vítr odfoukl zbylý materiál pryč.

[editovat] Energie

Uvnitř planety neprobíhají žádné termonukleární reakce, které by produkovaly energii. Všechnu vyzařovanou energii získávají planety z gravitačních, mechanických a termodynamických jevů, rozpadů radioaktivních prvků, shromažďování a odrážení energie z centrální hvězdy.

[editovat] Ve Sluneční soustavě

Kromě Země (která ve starověku nebyla považována za planetu) jsou všechny planety ve sluneční soustavě pojmenované podle řeckých a římských bohů; některé neevropské jazyky, jako například čínština, však používají odlišné názvy.

Měsíce jsou také pojmenované podle bohů a postav z mytologie (převážně klasické) nebo podle postav z Shakespearových her (měsíce Uranu). Asteroidy můžou být nazvané podle uvážení svých objevitelů, podle téměř kohokoliv nebo čehokoliv (zakázaní jsou např. politici, názvy podléhají schválení terminologické poroty Mezinárodní astronomické unie). O pojmenování planet a jevů na nich se stará planetární terminologie.

[editovat] Uznané planety

Podle rozhodnutí autority Mezinárodní astronomické unie je v Sluneční soustavě osm planet, tedy „dominantních“ těles obíhajících kolem Slunce. Jsou to (vzestupně podle vzdálenosti od Slunce):

Merkur (☿)
Venuše (♀)
Země (♁)
Mars (♂)
Jupiter (♃)
Saturn (♄)
Uran (♅)
Neptun (♆)

[editovat] Trpasličí planety

Podrobnější informace naleznete v článku Trpasličí planetanaleznete v článcích [[{{{2}}}]] a [[{{{3}}}]]naleznete v článcích [[{{{4}}}]], [[{{{5}}}]] a [[{{{6}}}]]naleznete v článcích [[{{{7}}}]], [[{{{8}}}]], [[{{{9}}}]] a [[{{{10}}}]].

Dále existují tzv. trpasličí planety, které splňují většinu charakteristik planety, ale nejsou dominantní v zóně své oběžné dráhy.

Ceres byl po svém objevení označený jako planeta, ale poté, co bylo nalezeno mnoho podobných objektů, byl překlasifikován na planetku.

Pluto bylo do roku 2006 řazeno též mezi planety. Jeho velikost je však podstatně menší než velikost kterékoliv jiné planety. Také jeho složení se mnohem více podobá ledovým měsícům Saturna, než planetám (průměrná hustota Pluta je 2 g/cm³, Marsu 4 g/cm³). Předpokládá se, že všechna další tělesa za drahou Neptunu (TNO, transneptunická tělesa) jsou rovněž složením podobná Plutu, čili hrouda kamení a ledu (viz výše ledové planety).

V roce 2003 bylo objeveno těleso 2003 UB313, které v roce 2006 dostala definitivní jméno Eris a které se zdálo být větší než Pluto. V roce 2005 po objevu dalších velkých těles za drahou Neptuna se opět začalo diskutovat na téma definice planety. Na základě těchto objevů těles za oběžnou dráhou Neptunu, které se podobají Plutu svou oběžnou dráhou, velikostí a složením, se usoudilo, že Pluto není planeta.

Na XXVI. valném shromáždění Mezinárodní astronomické unie (IAU) v srpnu 2006 v Praze byla přijata nová definice planety a z ní vyplynulo, že planet je pouze 8. Současně byla vytvořena nová kategorie těles, trpasličí planety. Ty jsou vedeny i nadále v katalogu planetek a jsou jim přidělována i katalogová čísla.

Mezi trpasličí planety patří (podle vzestupné vzdálenosti od Slunce):

[editovat] Další objekty Sluneční soustavy, podobné planetám

V současnosti považováno za téměř vyloučené, aby se našlo těleso, jehož velikost by byla srovnatelná nebo větší než např. Marsu nebo Merkuru. Viz http://www.princeton.edu/~willman/tno-comet/ a http://www.johnstonsarchive.net/astro/tnos3.gif .

V různých obdobích historie se uvažovalo o několika hypotetických planetách, jako například Planeta X (předpokládaný výskyt za oběžnou dráhou Pluta) nebo Vulcan (s možnou oběžnou dráhou mezi Merkurem a Sluncem), které byly předměty intenzívního, ale neúspěšného hledání.

[editovat] Klasifikace

Astronomové rozlišují mezi malými tělesy Sluneční soustavy, jako jsou planetky, komety a transneptunická tělesa, a mezi skutečnými planetami.

Planety v sluneční soustavě lze rozdělit podle složení do více kategorií:

terestrické nebo též kamenné — planety podobné Zemi, složené převážně z hornin: Merkur, Venuše, Země, Mars
plynní obři nebo též joviální planety — planety podobné Jupiteru, jejichž materiál je tvořen převážně z plynů: Jupiter, Saturn, Uran, Neptun
- uranské nebo též ledoví obři — podkategorie plynných obrů lišící se vyčerpáním vodíku a hélia a významným podílem hornin a ledu: Uran, Neptun

Mnoho lidí považuje Zemi a Měsíc za dvojplanetu z několika důvodů:

Měsíc, měřený podle svého průměru, je 1,5× větší než Pluto.
Gravitační síla, kterou působí Slunce na Měsíc, je větší než ta, kterou působí na Měsíc Země (asi 2,2×).

Druhá skutečnost není v sluneční soustavě ojedinělá, pro tak velký satelit je však neobvyklá. Jiné měsíce, na které působí Slunce větší gravitací než jejich mateřská planeta, jsou:

Nejvzdálenější měsíc Jupiteru (S/2003 J; 1,5×)
Nejvzdálenější měsíc Uranu (S/2001 U 2; 1,2×)
Dva nejvzdálenější měsíce Neptunu (S/2002 N 4 a S/2003 N 1; 2,1×)
Několik měsíců asteroidů (například S/2001 (22) 1 Linus 1,6×; S/1998 (45) 1 Petit-Prince 2,8×; S/1993 243 (1) 1,3×; a, nejnápadnější, S/2001 (66391) 1 625×)

[editovat] Exoplanety

Podrobnější informace naleznete v článku exoplanetanaleznete v článcích [[{{{2}}}]] a [[{{{3}}}]]naleznete v článcích [[{{{4}}}]], [[{{{5}}}]] a [[{{{6}}}]]naleznete v článcích [[{{{7}}}]], [[{{{8}}}]], [[{{{9}}}]] a [[{{{10}}}]].

Exoplanety jsou planety, která se nacházejí mimo naší Sluneční soustavu. Jejich objevení je spojeno s pokrokem techniky, která nám v posledních letech poskytla prostředky pro jejich nalezení.

Před rokem 1990 bylo včetně tehdy uznávaného Pluta známých jen devět planet, všechny v naší Sluneční soustavě; v současnosti (březen 2006) je jich známých 184 a všechny nově objevené jsou planety mimo naši Sluneční soustavu – exoplanety.

[editovat] Mezihvězdné planety

Mezihvězdné planety jsou samotáři v mezihvězdném prostoru, kteří nejsou gravitačně spojeni se žádnou hvězdnou soustavou. Dodnes není známá žádná mezihvězdná planeta, jejich existence je však považována za možnou na základě toho, že výsledky počítačových simulací původu a vývoje planetárních systémů často obsahují procesy zformování a následného odvrhnutí těles o značné hmotnosti.