Azbest
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek z oblasti geologie potřebuje úpravy. Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vhodně vylepšíte. Inspiraci k vylepšení lze hledat v radách na stránce Vzhled a styl, případně na diskusní stránce článku.
| Azbest | |
|---|---|
 Přírodní forma azbestu s muskovitem. |
|
| Obecné | |
| Kategorie | Minerál |
| Chemický vzorec | Na2Fe2+3Fe3+2Si8O22(OH)2 |
| Identifikace | |
| Barva | stříbrná |
| Vzhled krystalu | dlouhá vlákna |
| Soustava | ?? |
| Tvrdost | ?? |
| Lesk | ?? |
| Štěpnost | odlupování po vláknech |
| Index lomu | ?? |
| Vryp | ?? |
| Hustota | ?? g/cm3 |
| Rozpustnost | ?? |
| Ostatní charakteristiky | typická hedvábná struktura |
Azbest (též osinek) je světlý až tmavozelený minerál se skupiny silikátů, které se v přírodě vyskytují ve dvou hlavních skupinách a to buď jako amfiboly a nebo jako serpentiny. Typickou vlastností pro azbest je jeho sklon vytvářet dlouhé tenké vláknité struktury, které mají tendenci se odštěpovat po délce. Chemický vzorec je Na2Fe2+3Fe3+2Si8O22(OH)2 (Chryzotil); Fe7Si8O22(OH)2 (Amosit).
Azbest má několik typů, ve kterých se vyskytuje. Například: Abchazit (Jefremov 1938) je neuznaný minerál, v podstatě jen jemně vláknitá šedá až nazelenalá odrůda tremolitového azbestu. Je typický zvýšeným obsahem CaO (až 16 %), experimentálně bylo potvrzeno, že vláknité formy vznikají při teplotách 400–550 °C (v závislosti na tlaku). Jeho nálezy jsou uváděny z ložiska azbestu v horském hřebenu Adangia v Abcházii (Gruzie) jako vlákna 10–30 cm dlouhá.
Obsah |
[editovat] Vlatnosti
Má typické chemické a fyzikální vlastnosti jako nehořlavost, což se využívá (využívalo) pro tvorbu ochraných ohnivzdorných hasičských pomůcek. Je pevný a ohebný, takže je ideální pro tvrobu látek. Je také velmi špatným tepelným vodičem a k jeho tavbě dochází až okolo teplot 1 100°C u amfibolového azbestu a 1 500°C u serpentinového azbestu. Je odolný proti kyselinám i zásadám. Azbest nemá charakteristický zápach ani chuť.
[editovat] Výskyt
Na území ČR se nenachází žádná významná naleziště, ve kterých by se dal azbest průmyslově dobývat, ale byl objeven na několika lokalitách jako doprovodný minerál ložních rud. Významná naleziště azbestu se nacházejí v Austrálii, USA, Indii a jižní Africe odkud pochází většina produkce azbestu pro komerční využití ve světě.
[editovat] Nebezpečnost
Nebezpečnost azbestu pro lidský organismus tkví v malých rozměrech jeho vláknitých struktur. Ty jsou schopny se dostat do vzduchu a odtud do plic. V plicích se azbest zabodává do plicních komůrek a postupem času okolo nich může vzniknout rakoviné bujení. Jedná se tedy o silně karcinogenní látku. Další používání azbestu je proto v mnoha zemích zakázáno a dnes se pracuje na odstranění azbestu z okolí lidských sídel. Tyto akce jsou ale někdy zdrojem polemiky, protože některé technologie odstraňování azbestu mohou způsobovat větší uvolnění azbestu do prostředí, než jeho ponechání na místě.
[editovat] Externí odkazy
[editovat] Reference
- Čuchrov F.V. (ed.) (1981): Mineraly: spravočnik. vydavatelství Nauka, Moskva, 83 ISBN 001661422
- Svoboda & al. (1983): Encyklopedický slovník geologických věd, 1. svazek. Academia Praha, 17 ISBN neuvedeno
