Indie
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| भारत गणराज्य (Bhārat Ganarājya) Republic of India Indická republika |
|
|---|---|
|
|
|
 |
|
| Rozloha | 3 287 590 km² (7. na světě) z toho 9,5 % vody |
| Počet obyvatel | 1 098 953 179 (2. na světě, 2006) |
| Hustota zalidnění | 324 / km² |
| Jazyk | hindština, angličtina a dalších 21 jazyků |
| Národnostní složení | {{{národnosti}}} |
| Náboženství | hinduismus, islám, buddhismus, sikhové, džinismus |
| Nejvyšší bod | Kančendženga (8586 m n. m.) |
| Hlavní město | Nové Dillí |
| Státní zřízení | republika |
| Podřízené celky | {{{dělení}}} |
| Prezident | Abdul Kalam |
| Předseda vlády | Manmohan Singh |
| Hymna | Vandē Mātaram |
| Vznik | 15. srpna 1947 (nezávislost na Velké Británii) |
| Měna | indická rupie (INR) |
| ISO 3166-1 | 356 IND IN |
| MPZ | IND |
| Doména | .in |
| Telefon | +91 |
| Časové pásmo | UTC +5:30 |
Indie (oficiálním názvem Indická republika, anglicky Republic of India, hindsky भारतीय गणराज्य) je druhá nejlidnatější země na světě, má přes miliardu obyvatel. Leží na Indickém subkontinentu v jižní Asii. Indie má v současnosti druhou nejrychleji rostoucí ekonomiku na světě, je regionální velmocí, vlastní jaderné zbraně. Členská země Commonwealthu.
Na východě Indie hraničí s Bangladéší a Barmou. Za severní hranicí leží Čína, Bhútán a Nepál. Na severozápadě probíhá hranice s Pákistánem. Z jihozápadu, jihu a jihovýchodu omývá indické břehy Indický oceán.
Obsah |
[editovat] Historie
Nejstarší známky lidské kultury v Indii sahají do 3. tisíciletí př. n. l. Od poloviny druhého tisíciletí př. n. l. byla Indie obydlena indoevropským obyvatelstvem. Do této doby se taktéž datuje první sociální rozdělení do kast. Od 5. století př. n. l. se v zemi šířil buddhismus, který byl vytlačen hinduismem až ve středověku za vlády severoindické dynastie Guptovců. Od 16. století se od západu prosazoval islám, který byl politicky reprezentován mughalskou říší.
Již od konce 15. století se na indickém pobřeží zakládaly první evropské obchodní osady a posléze kolonie. V 17. století vznikla britská Východoindická společnost, která započala se systematickou kolonizací celého Indického subkontinentu. Vyvrcholením tohoto procesu byl vznik Britské Indie v 19. století. Proti koloniální nadvládě Británie se v 20. století zvedl lidový odpor, jehož nenásilnou podobu symbolizoval Móhandás Gándhí.
V roce 1947 byla Britská Indie rozdělena na Západní Pákistán a Východní Pákistán (dnešní Bangladéš) a Indii. Ústavou z roku 1950 je samostatná Indie demokratickou republikou. Problémem mezi Pákistánem a Indií byla po celou druhou polovinu 20. století oblast Kašmíru, na který si dělaly nárok obě země. Dodnes je Kašmír politicky rozdělen.
[editovat] Geografie
Indie, zabírající velkou část indického subkontinentu, se rozkládá na jihu Asie od 8. až k 37. stupni severní šířky. Na severu je od svých sousedů dělena Himálajským pohořím; indický subkontinent, který směrem na jih probíhá do špičky, je obklopen Indickým oceánem: na západě Arabským mořem, na východě Bengálským mořem.
Nejvyšším bodem je Kančenjunga mezi Sikkimem a Nepálem s 8598 m nadmořské výšky. Indií protékají tři velké řeky Indus, Ganga a Brahmaputra.
[editovat] Administrativní dělení
Viz také hlavní články:
- Seznam indických států (vícejazyčně) – indické spolkové státy a svazová teritoria nejen česky
- Seznam indických států (základní údaje) – indické spolkové státy a svazová teritoria s údaji o rozloze, počtu obyvatel a hustotě zalidnění
Indická republika je rozdělena na 28 spolkových států (anglicky state, pl. states, hindsky प्रांत / prāmt) s vlastní volenou vládou, 7 svazových teritorií (anglicky union territory, pl. union territories, hindsky केन्द्रीय सरकार / kendrīya sarkār) včetně území hlavního města a téměř 593 okresů (district, pl. districts).
[editovat] Spolkové státy
| • Ándhrapradéš (1) | • Maháráštra (15) |
| • Arunáčalpradéš (2) | • Manipur (16) |
| • Ásam (3) | • Méghálaja (17) |
| • Bihár (4) | • Mizoram (18) |
| • Čhattísgarh (5) | • Nágáland (19) |
| • Džammú a Kašmír (6) | • Paňdžáb (20) |
| • Džhárkhand (7) | • Rádžasthán (21) |
| • Goa (8) | • Sikkim (22) |
| • Gudžarát (9) | • Tamilnádu (23) |
| • Harijána (10) | • Tripura (24) |
| • Himáčalpradéš (11) | • Urísa (25) |
| • Karnátaka (12) | • Uttarakhand (26) |
| • Kérala (13) | • Uttarpradéš (27) |
| • Madhjapradéš (14) | • Západní Bengálsko (28) |
[editovat] Svazová teritoria
| • Andamany a Nikobary (a) | • Damán a Díjú (d) |
| • Čandígarh (b) | • Dádra a Nagar-havéli (c) |
| • Lakadivy (e) | • Puttuččéri (f) |
Území hlavního města
• Dillí (X)
[editovat] Podívejte se též na
|
|
 |
|---|---|
| Spolkové státy: Ándhrapradéš | Arunačalpradéš | Ásám | Bihár | Čatísgarh | Džammú a Kašmír | Džharkhand | Goa | Gudžarát | Harjana | Himáčalpradéš | Karnataka | Kérala | Madhjapradéš | Maháráštra | Manipur | Meghalaja | Mizoram | Nágáland | Paňdžáb | Rádžasthán | Sikkim | Tamilnádu | Tripura | Urísa | Uttaránčal | Uttarpradéš | Západní Bengálsko | |
| Svazová teritoria: Andamany a Nikobary | Čandígarh | Dádra a Nagar-havéli | Damán a Díjú | Lakadivy | Puttuččéri | |
| Území hlavního města: Dillí | |
Teritoria, kolonie a zámořská území: Britské indickooceánské území (GB) • Kokosové ostrovy (AUS) • Vánoční ostrov (AUS)
