Baltské jazyky

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Baltské jazyky jsou skupina jazyků v indoevropské jazykové rodině, které kdysi používaly baltské národy na území rozprostírajícím se od Wisły až po hranice Estonska. Většina jazyků z baltské větve vymřela, jediné dva jazyky, které se dosud používají, jsou litevština a lotyština. Hovoří jimi asi 4,7 milionu mluvčích. Baltské jazyky se zapisují latinkou.

[editovat] Historie

Všechny baltské jazyky začínaly jako indoevropský prajazyk, ze kterého se později oddělil baltsko-slovanský prajazyk. Ten se poté rozdělil na dva jazyky: praslovanštinu a prabaltštinu, která byla východiskem pro další baltské jazyky.

[editovat] Dělení

• západobaltské jazyky (vymřelé)
  • pruština
  • jatvingština
  • sudovština
• východobaltské jazyky
  • kurština - vymřelá, někdy považována za západobaltský jazyk
  • lotyština (1,6 mil. mluvčích)
    • latgalština (150 tis. mluvčích) - často považována za dialekt lotyštiny
  • litevština (3,9 mil. mluvčích)
    • žemaitština - často považována za dialekt litevštiny
  • sélština (vymřelá)
  • zemgalština (vymřelá)

[editovat] Podívejte se také na

• Pobaltí