Bechyně

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Bechyně

znak vlajka
základní data
status:	město
NUTS 5 (obec):	CZ0317 552054
kraj (NUTS 3):	Jihočeský (CZ031)
okres (NUTS 4):	Tábor (CZ0317)
obec s rozšířenou působností:	Tábor
pověřená obec:	Bechyně
historická země:	Čechy
katastrální výměra:	21,20 km²
obyvatel:	5 695 (2005)
zeměpisná šířka:	49° 17' 50" s.š.
zeměpisná délka:	14° 28' 15" v.d.
nadmořská výška:	406 m
PSČ:	391 65
základní sídelní jednotky:	10
místní části:	3
katastrální území:	3
adresa městského úřadu:	Městský úřad Bechyně nám. T. G. Masaryka 2 391 65 Bechyně
starosta:	Jaroslav Matějka
Oficiální web Oficiální web městského úřadu E-mailová adresa

Bechyně je město v jižních Čechách na řece Lužnici. Má necelých 6 000 obyvatel a je známo výrobou keramiky a lázněmi.

Bechyně patří k nejstarším správním centrům v Čechách. V místě původního slovanského sídliště, na vysokém ostrohu nad Lužnicí, je písemně doloženo osídlení už v roce 993. Panství vlastnili pražští biskupové až do roku 1268, kdy je koupil Přemysl Otakar II. a založil zde královský hrad. Město založil Jan Lucemburský kolem roku 1323, kdy nechal opevnit předhradí.

Nejvýznamnější majitelé Bechyně byli Šternberkové (1340-1398), na které upomínají náhrobní kameny v klášterním kostele, a v 16. století Petr Vok z Rožmberka, za kterého byl původní gotický hrad přeměněn v reprezentační renesanční zámek a který se zde v roce 1580 oženil s Kateřinou z Ludanic.

Komplex bechyňského zámku je veřejně přístupný a prohlídková expozice představuje především historicky nejvýznamnějšího majitele panství Petra Voka z Rožmberka. V bývalém zámeckém pivovaru jsou umístěny výstavní expozice keramiky Alšovy jihočeské galerie, tvořené převážně exponáty z mezinárodních keramických sympozií. V bývalé zámecké sýpce je umístěno muzeum Vladimíra Preclíka.

Klášterní kostel Nanebevzetí Panny Marie, vévodící skále nad Lužnicí, vznikl v roce 1491. V interiéru zaujme vzácná sklípková klenba a náhrobní kameny držitelů Bechyně.

Dominantou náměstí s řadou historických domů je děkanský kostel sv. Matěje. Kostel vznikl na přelomu 13. a 14. století a dnešní podobu získal po přestavbě v roce 1740.

Hřbitovní kostel sv. Michala s barokní eliptickou centrálou nechal postavit ve druhé polovině 17. století Jan Norbert ze Šternberka. Dnes slouží jako výstavní a koncertní síň. Poblíž kostela sv. Michala upomíná na zaniklou židovskou komunitu ve městě bývalý židovský hřbitov s náhrobky z druhé poloviny 17. století.

Místní lázně, jejichž tradice sahá do první poloviny 17. století, se specializují na léčbu a rekondici pohybového ústrojí s využitím přírodního léčebného zdroje - slatiny z nedalekých blat.

Keramická tradice města se píše od 16. století, kdy se ve městě rozvíjelo hrnčířství a kamnářství. Klasickou střešní krytinu „bechyňské háky“ lze ještě dnes spatřit na některých domech. V roce 1884 byla ve městě otevřena nejstarší odborná keramická škola v Čechách.

Hasičské muzeum s unikátní sbírkou staré hasičské techniky bylo v roce 2001 přestěhováno z židovské synagogy do budovy muzea na náměstí Tomáše Garriguea Masaryka. V prostorách synagogy bylo k 1. červenci 2006 otevřeno vůbec první české Muzeum turistiky.

V roce 1903 vybudoval František Křižík první elektrifikovanou železnici v Rakousko-Uhersku na trati Tábor-Bechyně. Nostalgické vyhlídkové jízdy původní soupravy se konají v letní turistické sezóně.

V roce 1928 překlenul hluboké údolí Lužnice ve výšce 50 metrů nad řekou odvážným obloukem nový železobetonový most, nazývaný „Bechyňská duha“.

Na bohatou divadelní tradici města, kde se již v roce 1855 hrálo ochotnické divadlo, navazují divadelní přehlídky Kulturního domu. V Kulturním domě je i Galerie u Hrocha a Městská knihovna.

Město disponuje sportovním stadionem s dětským a plaveckým bazénem a je vyhledáváno vodáky (Lužnice s přítoky – říčka Smutná a Židova strouha) a turisty díky okolní přírodě.

V nedalekém okolí stojí zbytky hradu Dobronice. Lužnici u Stádlce překlenuje unikátní řetězový most, přenesený sem z Podolska při stavbě Orlické přehrady.