Bigos
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Bigos [bigos (nikoliv bigoš)] je tradiční polské a litevské jídlo ze zelí a masa. Do Polska pravděpodobně přišel spolu s králem Vladislavem II. Jagellem, který toto jídlo podával na jím organizovaných lovech.
Existuje řada verzí a způsobů přípravy tohoto pokrmu. V předpisech se tradičně objevuje čerstvé i kysané zelí, červené maso, klobása, uzený bůček, houby a koření (pepř, sůl, bobkový list). Podle staropolské tradice se ke konci vaření přidává i trochu medu. Další verze dodávají kmín, majoránku, nové koření, sušené švestky, červené víno a dokonce i rajský protlak. Bigos je podobně jako guláš lepší ohřívaný další dny. Obvykle se podává s chlebem.
Jako zajímavost lze uvést, že v Panu Tadeáši od Adama Mickiewicze se vyskytuje rada, že za účelem zušlechtění chuti by se měla do bigosu během vaření přidat i perla.
