Víno

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Víno je alkoholický i nealkoholický nápoj typicky vznikající kvašením moštu z plodů révy vinné. Slovo víno pochází z latinského vinum.

Obsah 1 Druhy vína 1.1 Dle barvy 1.2 Dle obsahu cukru 1.3 Dle třídy a druhu 2 Odrůdy 2.1 bílá vína 2.2 červená vína 3 Ovocná vína 4 Externí odkazy

[editovat] Druhy vína

[editovat] Dle barvy

Bílé víno: vyrobeno z bílých, růžových, červených, nebo modrých hroznů révy vinné. Při jeho výrobě se rmut (narušené slupky hroznů) ihned lisují a získává se čistý mošt ke kvašení. Pevné zbytky po lisování se nazývají matoliny.

Růžové víno: vyrobeno z modrých hroznů bez nakvášení u stolních vín šumivých a perlivých vín i směsi bílého a červeného vína.

Červené víno: vyrobené pouze z modrých hroznů (protože červené barvivo se nachází pouze v těchto odrůdách), a to nakvášením nebo jejich tepelným zpracováním. Při jeho výrobě se rmut nechá několik dní kvasit. Slupky tak zůstávají v kontaktu s kvasící šťávou. Kvašení probíhá delší dobu a za vyšší teploty než u bílého vína. V červeném vínu jsou tak ve vyšší míře třísloviny (z rozdrcených jadérek) a také léčivá látka resveratrol (ze slupek i z jadérek)., který se vyskytuje i v bílém víně. Dva decilitry červeného vína obsahují 600 mikrogramů resveratrolu. Poslední výzkumy umožňují vyrábět červená vína s až 3x vyšším obsahem resveratrolu po jejich ozařování při dozrávání.

[editovat] Dle obsahu cukru

U vín:

• suché: nejvýše 4 g zbytkového cukru / litr
• polosuché: 4,1 - 12 g zbytkového cukru / litr
• polosladké: 12,1 - 45 g zbytkového cukru / litr
• sladké: minimální obsah 45 g zbytkového cukru

U sektů:

• "brut nature" "přírodně tvrdé": méně než 3 g cukru / litr (cukr nebyl dodán)

• "extra brut" "zvláště tvrdé": 00 - 6 g cukru / litr

• "brut" "tvrdé": obsah cukru nižší než 15 g cukru / litr

• "extra dry" "zvláště suché": 12 - 20 g cukru / litr

• "sec" "suché": 17 - 35 g cukru / litr

• "demi-sec" "polosuché": od 33 - 50 g cukru / litr

• "doux" "sladké": více než 50 g cukru / litr

[editovat] Dle třídy a druhu

Stolní víno: stolní víno se vyrábí z hroznů sklizených na území České republiky, které dosáhly nejméně 11 stupňů cukernatosti (hrozny s cukernatostí 10 stupňů mohou být zpracovány na základě zvláštního povolení Ministerstva), nebo rmutu, moštu či vína získaných z hroznů odrůd moštových a odrůd registrovaných jako stolní – i z dovozu. Ke zpracování mohou být použity také hrozny neregistrovaných odrůd vysazených před 1.9.1995. Stolní víno nesmí být označováno názvem odrůdy ani názvem vinařské oblasti.

Jakostní víno: vyrábí se z hroznů moštových odrůd sklizených ve vinařských oblastech ČR, které dosáhly nejméně 15 stupňů cukernatosti, nebo ze vermutu případně moštu z těchto hroznů. Jakostní víno je vyráběno ve dvou druzích. Jakostní víno bývá mimo základní údaje označeno názvem vinařské oblasti, ve které byly sklizeny hrozny pro jeho výrobu a názvem odrůdy, ze které bylo vyrobeno.

• Odrůdové jakostní víno musí obsahovat nejméně 85 % vína vyrobeného z odrůdy uvedené na obalu.

• Známkové jakostní víno smí být vyráběno smísením odrůdových jakostních vín.

Víno s přívlastkem: vyrábí se z hroznů, rmutu nebo moštu jedné moštové odrůdy révy vinné stanovené pro vinařskou oblast prováděcím právním předpisem, sklizených ve viničních tratích. Víno s přívlastkem musí obsahovat nejméně 85 % vína vyrobeného z odrůdy uvedené na obalu. Víno s přívlastkem bývá navíc označováno názvem přívlastku. Názvem vinařské oblasti a vinařské obce a rokem sklizně hroznů.

• Kabinet: vyrábí se z hroznů, které dosáhly nejméně 19 stupňů přírodní cukernatosti.

• Pozdní sběr: vyrábí se z hroznů, které dosáhly nejméně 21 stupňů přírodní cukernatosti.

• Výběr z hroznů: vyrábí se z hroznů, které dosáhly nejméně 24 stupňů přírodní cukernatosti.

• Výběr z bobulí: vyrábí se z vybraných bobulí, které dosáhly nejméně 27 stupňů přírodní cukernatosti.

• Výběr z cibéb: vyrábí se z vybraných bobulí, které dosáhly nejméně 31 stupňů přírodní cukernatosti.

• Ledové víno: vyrábí se z hroznů, které byly sklizeny při teplotách minus 7 °C a nižších, v průběhu sklizně a zpracování zůstaly zmrazeny a získaný mošt vykazoval nejméně 27 stupňů přírodní cukernatosti.

• Slámové víno: vyrábí se z hroznů, které byly před zpracováním skladovány na slámě či rákosu nebo byly zavěšeny ve větraném prostoru po dobu alespoň 3 měsíců a získaný mošt vykazoval nejméně 27 stupňů přírodní cukernatosti.

• Botrytický výběr: vyrábí se z hroznů napadených ušlechtilou plísní šedou.

• Barrique: víno zraje v dubových sudech a částečně přejímá jejich vůni

• Sur lie: víno leží v nádobách na jemných kvasnicích, které jsou míchány

Přírodní víno: za přírodní víno je považováno to, které není chemicky ošetřováno.

Mešní víno: mešní víno je zvláště pečlivě sledované přírodní víno, které není ani chemicky ošetřováno při růstu a zrání, ani není použito jakékoli chemie či aditiv při jeho výrobě a je po celou dobu růstu a výroby sledováno pověřenými rabíny (v tomto případě jde o tzv. košer víno pro rituální účely, viz šabat), nebo pověřenými duchovními církve. V minulosti se mešní víno vyrábělo převážně pouze v klášterech pro účely mše svaté, jako víno pro trassubstanciaci v Krev Kristovu - Eucharistii.

Aromatizované víno: vyrábí se z vína nebo hroznového moštu (a jejich směsí), s přídavkem vody, nejvýše 15 %. Aromatizují se pomocí přírodních aromatických látek nebo povolených aromatických extraktů, aromatických bylin nebo koření. Je možné také použít povolené přídatné ochucující látky. K doslazení se používá sacharóza, hroznový mošt nebo zahuštěný hroznový mošt. K doalkoholizování se používá přírodní líh tak, aby skutečný obsah alkoholu v konečném výrobku dosahoval nejméně 14,5 % a nejvýše 22 % objemových.

• Vermut: označení bývá použito v případě, že aromatizace byla provedena aromatickými látkami získanými z pelyňku a přislazení bylo provedeno pouze karamelizovaným cukrem, sacharózou, hroznovým moštem nebo zahuštěným hroznovým moštem.

• Americano: je hořké aromatizované víno vykazující charakteristickou hořkou chuť. K aromatizaci se používají přírodní látky z pelyňku a hořce. Žlutého nebo červeného zabarvení se dosáhne použitím povolených přísad.

Likérové víno: musí vykazovat nejméně 15 % objemových a nejvýše 22 % objemových skutečného obsahu alkoholu a nejméně 17,5 % objemových celkového obsahu alkoholu.

• Jakostní likérové víno vyrábí se z hroznového moštu, z vína nebo ze směsi hroznového moštu a vína, může se vyrobit taktéž z vinného destilátu.

• Likérové víno vinařské oblasti výroba – viz výše, užité víno a mošt však musí pocházet z vinařské oblasti a registrovaných odrůd.

Dealkoholizované víno: vyrábí se z běžných odrůd vína jako jsou např. Merlot, Riesling, Muller Thurgau, dále je vermut Rosso Bitter, Rosé a sekt. Nejedná se o hroznový mošt, jak je často mylně předpokládáno. Základ je klasické víno, z kterého se následně např. vakuovou technologií odstraní etanol. Dealko víno musí mít méně než 0.5% alkoholu. Používají se aromatičtější a plnější odrudy, jelikož dealkoholizační proces odstraní cca do 20% chuti vína jako takového. Množství zbytkového cukru je u Muller Thurgau cca 2.5 g cukru / litr, u Riesling, Rose a Merlot mezi 20 - 50 g cukru / litr.

Perlivé víno: vyrábí se z tuzemských vín stolních nebo jakostních sycením oxidem uhličitým, musí vykazovat nejméně 9 % objemových celkového obsahu alkoholu a nejméně 7 % objemových skutečného obsahu alkoholu; přetlak v lahvi při teplotě 20 °C musí být v rozsahu 0,1 až 0,25 MPa. Vína takto upravená jsou svěží a dobře pitelná. Ve srovnání s víny šumivými je perlivost těchto vín menší.

Šumivé víno: jedná se o druh vína, ve kterém je rozpuštěn oxid uhličitý. Oxid uhličitý vzniká při kvašení, kdy se cukr mění na alkohol a oxid uhličitý. Při výrobě ostatních vín oxid uhličitý volně uniká. Při výrobě šumivých vín je tomuto zabráněno tím, že víno při druhotném kvašení kvasí v uzavřené láhvi. Druhým způsobem je výroba šumivých vín v uzavřeném tanku.

• Šumivé víno: vyrábí se prvotním nebo druhotným kvašením vín. Celkový obsah alkoholu kupáže použité k výrobě musí dosahovat nejméně 8,5 % objemových a přetlak v lahvi při teplotě 20 °C nejméně 0,3 MPa, tento druh nesmí být označován jako sekt. Šumivé víno bývá mimo základních údajů označováno názvem druhu vína, názvem místa, kde byla uskutečněna výroba vína.

• Jakostní šumivé víno (sekt): vyrábí se prvotním nebo druhotným kvašením moštů a vín (i z dovozu) z odrůd, které jsou povoleny v zemi původu pro výrobu jakostního vína. Přetlak v lahvi při teplotě 20 °C musí vykazovat u klasické láhve nejméně 0,35 MP, celková doba výroby při kvašení v tancích musí být nejméně 120 dnů v období od 1. ledna 2002, celková doba výroby při kvašení v lahvích musí být nejméně 9 měsíců. Doba kvašení (od počátku kvašení až do odkalení) v tancích bez míchacího zařízení musí být nejméně 60 dnů, při použití míchacího zařízení nejméně 30 dnů. Celkový obsah alkoholu kupáže použité k výrobě musí být nejméně 9 % objemových; při použití kupáže s jednou odrůdou nejméně 8,5 % objemových, skutečný obsah alkoholu v hotovém výrobku musí být nejméně 10 % objemových.

• Aromatický sekt: jako aromatický sekt lze označit jakostní šumivé víno aromatické, jestliže při jeho výrobě bylo použito pouze prvotní kvašení kupáže z moštů pouze odrůdy Irsai Oliver, Muškát moravský, Muškát Ottonel, Tramín červený nebo Müller Thurgau. Zároveň musí být splněny další technologické požadavky ukládané zákonem. Označování: Aromatický sekt se kromě výše uvedených údajů označuje názvem odrůdy nebo údajem, že víno bylo vyrobeno z hroznů aromatických odrůd.

• Jakostní šumivé víno vinařské oblasti (sekt vinařské oblasti): se vyrábí druhotným kvašením kupáže z jakostních odrůdových vín vinařských oblastí, a to jen uvnitř vinařské oblasti, v níž byly sklizeny hrozny pro jeho výrobu. Přetlak v lahvi při teplotě 20 °C musí být nejméně 0,35 MPa, s výjimkou láhví do objemu 0,25 lt. Celková doba výroby včetně zrání musí být nejméně 180 dnů při kvašení v tancích a 270 dnů při kvašení v lahvích. Doba kvašení musí být nejméně 90 dnů; při kvašení v tancích za použití míchacího zařízení nejméně 30 dnů. Celkový obsah alkoholu kupáže použité k výrobě musí být nejméně 9 % objemových; při použití kupáže s jednou odrůdou nejméně 8,5 % objemových, skutečný obsah alkoholu v hotovém výrobku je nejméně 10 % objemových. Šumivé víno bývá mimo základních údajů označováno názvem vinařské oblasti, ve které byly sklizeny hrozny.

• Pěstitelský sekt: se vyrábí jsou-li splněny podmínky výrobu sektu vinařské oblasti s tím, že vlastní výroba se uskuteční u pěstitele révy vinné, jejíž hrozny byly použity k výrobě.

[editovat] Odrůdy

Podrobnější informace naleznete v článku Odrůdy vinné révynaleznete v článcích [[{{{2}}}]] a [[{{{3}}}]]naleznete v článcích [[{{{4}}}]], [[{{{5}}}]] a [[{{{6}}}]]naleznete v článcích [[{{{7}}}]], [[{{{8}}}]], [[{{{9}}}]] a [[{{{10}}}]].

Mezi nejběžnější odrůdy produkované na území ČR patří:

[editovat] bílá vína

[editovat] červená vína

[editovat] Ovocná vína

Víno je možné rovněž vyrábět z dalších druhů ovoce, případně bylin. V těchto případech je název doplněn přívlastkem, např. ovocné víno. Slovo víno samo o sobě odkazuje vždy na víno z hroznů.

[editovat] Externí odkazy

• [1] Znalec vín
• [2] TECHNOLOGIE VÝROBY ČERVENÉHO VÍNA
• [3] Výroba vína neboli vinifikace
• [4] Vinařský lexikon
• [5] Čas vína, vinobraní a velkého vinného třesku
• [6] Francouzská vína
• [7] Vinařství ve Vracově - Stručně o výrobě vína
• [8] Je víno zdravé? resveratrol ano
• [9] Je víno zdravé?-errata
• [10] Vědci z Olomouce dokážou odhalit barvení vína
• [11] Nekomerční český server přátel vína
• 'www.guidale.com' Wine of France, directory of French producers