Borovice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Tento článek pojednává o rodu rostlin. Další významy jsou uvedeny v článku Borovice (rozcestník).

Borovice

Vědecká klasifikace

Říše:	rostliny (Plantae)
Podříše:	cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení:	nahosemenné (Pinophyta)
Třída:	jehličnany (Pinopsida)
Řád:	borovicotvaré (Pinales)
Čeleď:	borovicovité (Pinaceae)
Rod:	Borovice (Pinus)

Druhy u nás původní:

Borovice (Pinus) je rod rostlin z čeledi borovicovité. Jeho zástupci jsou světlomilné vždyzelené stromy, ojediněle keře, nenáročné na půdu a na vláhu. Některé dorůstají až do výšky 100 m (borovice Lambertova - Pinus lambertiana), jiné mají habitus vysloveně keřovitý (klečovitý), např. borovice kleč - Pinus mugo nebo borovice (limba) zakrslá - Pinus pumila.

[editovat] Systematika

Rod se dělí na 2-3 další podrody: Pinus (tzv. tvrdé borovice), Strobus (tzv. měkké borovice). Někteří (např. Angličan Michael Frankis) udávají ještě velmi sporný podrod Ducampopinus. Tento podrod vyčlenil v 70. letech Kanaďan Pierre Landry, ale všechny dosavadní molekulární genetické studie fylogeneze borovic potvrdily pouze podrody Pinus a Strobus.

[editovat] Vybrané druhy

podrod Pinus (2 - 3 jehlice ve svazečku)

podrod Strobus (5 jehlic ve svazečku)

[editovat] Vzhled

Kořeny mají většinou hlavní kůlový kořen, který se větví na mnoho postranních kořenů.

Stáří borovic bývá různé podle druhů, nejstarší nejen mezi borovicemi, ale i mezi všemi žijícími organizmy je borovice osinatá (Pinus aristata subsp. longaeva, jejíž dosud žijící exempláře jsou staré téměř 5.000 let (!).

Jehlice borovic vyrůstají z blanité pochvy ve svazečcích po 2 - 5 a jsou různé délky (podle druhu), od 2-3 cm (Pinus banksiana), až po 35 cm (Pinus engelmannii).

Květy jsou jednodomé, různopohlavné. Samčí, prašníkové, jsou šišticovitě nahloučené na letorostech, samičí vyrůstají po 1-3, ojediněle ve větším počtu, na krátkých stopkách hned pod vrcholovým pupenem. Pylová zrna jsou rozšiřována větrem na velké vzdálenosti.

Šišky se semeny zrají obvykle 2-3 roky a jsou složené z dřevnatých šupin, které se po dozrání většinou hygroskopicky otevírají. Výjimkou jsou např. šišky borovice limby, které opadávají neotevřené, popř. šišky tzv. serotinní, které zůstávají na stromě neotevřené po mnoho let a otevírají se při požárech. Velikost šišek je velmi různorodá: od několika cm až po 50 cm (borovice Lambertova - Pinus lambertiana). Hmotnost šišky je např. u borovice Coulterovy (Pinus coulteri) více než 2 kg (!).

Semena jsou opatřena křídly (častěji), nebo jsou bezkřídlá (oříšky). Klíčí většinou téhož roku, u některých druhů (oříšky) však přeléhají.

[editovat] Rozšíření

Největší rozvoj zaznamenal tento rod ve třetihorách. Dnes je nejpočetnějším rodem u nahosemenných, existuje přes 100 zástupců (obvykle různí autoři definují 105 - 125 druhů), přirozeně se vyskytujících převážně na severní polokouli, z větší části v Americe. Borovice rostou od mořské hladiny až do výšky 4000 m n. m. Většinou tvoří rozsáhlé lesy, mnohé vystupují až k horní hranici lesa.

V Evropě se vyskytuje 11 autochtonních druhů, 9 dvoujehličných a 2 pětijehličné.

[editovat] Význam

Borovice obecně patří mezi hospodářsky nejdůležitější jehličnaté dřeviny. Především poskytují většinou velmi kvalitní dřevo a velký význam mají i v zahradní architektuře. Dříve sloužili i jako zdroj balzámového oleje (terpentinu), který se získával tzv. smolařením. Z něj se extrahovala např. kalafuna a terpentinové silice, užívané jako rozpouštědla k ředění barev nebo v lékařství (inhalace, léčba TBC apod.).