Brněnský úděl
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Brněnský úděl, zkráceně Brněnsko, je označení historického území na jižní Moravě, kde v 11.–12. století vládla knížata z jedné z větví Přemyslovců. Na konci svého života určil Břetislav I., že nejstarší z jeho potomků bude vládnout z Prahy celé zemi (tzv. seniorát) a mladší synové dostanou území na Moravě. Toto rozdělení se nakonec uchytilo (Spytihněv II. se toto rozdělení pokusil zrušit) a jednotliví Přemyslovci založili vlastní větve dynastie. Po definitivním rozdělení Moravy roku 1061 Vratislavem II. se vytvořily tři celky – brněnský úděl, znojemský úděl a olomoucký úděl, kde měli dědičně vládnout potomci bratrů Vratislava II. Brněnsko zaujímalo prostor u hranic s Rakouskem a spolu se Znojemskem plnilo úlohu ochrany státu před napadením z jihu (Olomoucko chránilo české země z východu). Čeští panovníci do poměrů v údělech často zasahovali, zbavovali jejich vládce moci a dosazovali své chráněnce nebo vládli přímo oni sami z titulu českého knížete. Přesto se i mnozí moravští Přemyslovci prosadili.
Z Brněnska byl nejvýznačnější hned první vládce Konrád I. Brněnský, který krátce vládl i jako český kníže. Větev brněnských Přemyslovců vymřela na konci 12. století.
[editovat] Seznam vládců brněnského údělu
- Konrád I. Brněnský 1054–1055
- Spytihněv II. 1055–1061 (jako český kníže)
- Konrád I. Brněnský 1061–1092
- Oldřich Brněnský 1092–1099
- Bořivoj 1099–1101 (potom kníže Bořivoj II.)
- Oldřich Brněnský 1101–1113
- Vladislav I. 1113–1115 (jako český kníže)
- Soběslav 1115–23 (potom kníže Soběslav I.)
- Ota II. Olomoucký 1123–1125
- Vratislav Brněnský 1125–1129
- Soběslav I. 1129–1130 (jako český kníže)
- Vratislav Brněnský 1130–1156
- Konrád II. Znojemský 1156–před 1161
- Vladislav II. před 1161–1172 (jako český král)
- Bedřich 1172–1173 (jako český kníže)
- Václav 1173–1177 (potom kníže Václav II.)
- Konrád III. Ota 1177–1189 (potom kníže Konrád II. Ota, od 1182 markrabí)
- Spytihněv Brněnský 1189–1192, 1194–1198 (spoluvláda se Svatoplukem)
- Svatopluk Brněnský 1189–1192, 1194–1200 (spoluvláda se Spytihněvem)
- Vladislav Jindřich 1192–1194 (vládl jako markrabí)
