Christiaan Huygens
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Christiaan Huygens (14. dubna 1629, Haag – 8. června 1695, Haag) byl význačný holandský matematik, fyzik a astronom. Na jeho objevy přímo navazovala práce Isaaca Newtona.
Narodil se ve vážené haagské rodině. Už během svých studií na univerzitě publikoval práce, které lze považovat za základy počtu pravděpodobnosti. V roce 1665 se v Londýně stal členem učené Královské společnosti (Royal Society). Na pozvání krále Ludvíka XIV. přišel v roce 1666 do Paříže, kde se stal zakládajícím členem Královské akademie věd (Academie Royale des Sciences), jejímž členem byl až do roku 1681. V Akademii se seznámil a spolupracoval s Giovanni Cassinim. V roce 1686 jako protestant uprchl před pronásledováním z Francie do Nizozemska. V roce 1689 navštívil Anglii, kde se seznámil s Isaacem Newtonem. Posléze se uchýlil do rodného Haagu, kde také zemřel.
Huygensovy objevy ovlivnily celou řadu fyzikálních oborů.
V roce 1657 uveřejnil sdělení o svém vynálezu kyvadlových hodin s netlumeným pohybem kyvadla, používaných dodnes. Sestrojil je roku 1655 a podrobně popsal ve spisu Horologium oscillatorium v roce 1673. Nezávisle na Angličanu Hookovi vynalezl i hodinový nepokoj. Zobecnil také zákony otáčivého pohybu (zavedení pojmu moment setrvačnosti), objevil zákon zachování momentu hybnosti (1656), zkoumal zákony rázu těles a odstředivé síly (1659).
Od roku 1652 se také věnoval optice, dalekohledům a mikroskopům. Zkonstruoval po něm pojmenovaný dvoučočkový okulár a postavil několik velkých dalekohledů s ohniskovou délkou až 75 metrů. V roce 1659 popsal skutečný tvar Saturnových prstenců (1659 v práci Systema Saturnium), objevil jeho měsíc Titan (25. března 1655), popsal emisni mlhovinu dnes nazývanou Velká mlhovina v Orionu (M-42) v souhvězdí Oriona a postupně našel i čtyři jasné hvězdy (tzv. Trapez čili Lichoběžník) v této mlhovině, které tuto mlhovinu svým světlem ozařují. Jako první pozoroval polární čepičky na Marsu a objevil velký tmavý útvar v rovníkové oblasti Marsu, dnes nazývaný Syrtis Major. V mikroskopii objevil metodu pozorování na temném pozadí.
Popsal vlnové vlastnosti světla (1678) a zavedl pojem éter. I když se éterová teorie ukázala později chybnou, ovlivnila na několik set let fyzikální uvažování. Huygensův princip je dodnes platný pro všechny druhy šíření vln.
Na konci života navázal v práci Cosmotheros (vydán 1698) na myšlenky Giordana Bruna o možnosti mimozemského života.
