Doplněk (větný člen)
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Doplněk (též predikativ) je rozvíjející větný člen, který rozvíjí zároveň dva větné členy - na jedné straně buď podmět nebo předmět a na druhé straně přísudek. Bývá vyjádřen přídavným jménem, zájmenem, číslovkou, podstatným jménem, slovesným infinitivem, slovesným přechodníkem či vedlejší větou. Většinou bývá na konci věty.
Doplněk, pokud je vyjádřen podstatným jménem, může být bezespojkový nebo uvozen spojkou (v češtině většinou jako, za). Bezespojkový doplněk se většinou pádem shoduje se svým jmenným členem, který rozvíjí, může však být i v jiném (ve slovanských jazycích běžně v instrumentálu).
Příklady doplňku:
- Stal se kuchařem. - bezpředložkový doplněk vyjádřený podstatným jménem; rozvíjí podmět
- Kurfiřti zvolili Rudolfa za krále. - předložkový doplněk vyjádřený podstatným jménem; rozvíjí předmět
- Kůň ležel vyčerpaný. - doplněk vyjádřený přídavným jménem; rozvíjí podmět
- Nechali ji tam samotnou. - bezpředložkový doplněk vyjádřený zájménem; rozvíjí předmět
- Závěry z toho vyplývaly tři. - bezpředložkový doplněk vyjádřený číslovkou; rozvíjí podmět
- Stáli, zírajíce na to. - rozvinutý doplněk vyjádřený přechodníkem; rozvíjí podmět
- Uslyšela houkat sovu. - doplněk vyjádřený infinitivem; rozvíjí podmět
- Spatřili psa, jak utíká za kočkou. - rozvinutý doplněk vyjádřený vedlejší větou; rozvíjí předmět
