Eduard I.
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Eduard I., resp. Edward I., zvaný Hammer of the Scots – česky: Kladivo na Skoty (17. června 1239 – 7. července 1307) byl král Anglie, pán Irska a vévoda akvitánský (vše 1272–1307).
Princ Eduard byl v pozdějších letech vlády svého otce Jindřicha III. důležitou postavu, mimo jiné vedl královská vosjka v druhé válce baronů. V ní byl nejdříve poražen a zajat početně výrazně slabšími jednotkami Simona de Montfort v bitvě u Lewes (12.-14. květen 1264), ale o rok později uprchl a v bitvě u Eveshamu (4. prosinec 1265) povstalce rozdrtil a pobil.
Šlo o velice úspěšného panovníka, který přechodně posílil královskou moc, definitivně si podmanil Wales a pevně ovládl Skotsko. Většinu jeho úspěchů (krom Walesu) však zcela znehodnotila vláda jeho syna, Eduarda II.
Předchůdce: | 1272–1307 | Nástupce: |
Jindřich III. | Eduard I. | Eduard II. |