Irsko

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Tento článek pojednává o novodobém státu. O jednom z Britských ostrovů pojednává článek Irsko (ostrov).

Poblacht na hÉireann Republic of Ireland Irská republika
vlajka znak

Rozloha	70 273 km² (117. na světě) z toho 2 % vody
Počet obyvatel	4 234 925 (119. na světě, 2006)
Hustota zalidnění	56 / km² (139. na světě)
Jazyk	irština, angličtina
Národnostní složení	{{{národnosti}}}
Náboženství	křesťanství
Nejvyšší bod	Carrauntoohil (1041 m n. m.)
Hlavní město	Dublin (Baile Átha Cliath)
Státní zřízení	republika
Podřízené celky	{{{dělení}}}
Prezidentka	Mary McAleese (Máire Mhic Ghiolla Íosa)
Předseda vlády	Taoiseach Bertie Ahern (Parthalán Ó hEachtairn)
Hymna	Amhrán na bhFiann
Vznik	21. ledna 1919 (uznána 6. prosince 1922) (nezávislost na Velké Británii)
Měna	euro (EUR)
ISO 3166-1	372 IRL IE
MPZ	IRL
Doména	.ie
Telefon	+353
Časové pásmo	UTC +0

Irská republika, (irsky Éire, anglicky Ireland), je stát v severozápadní Evropě, zaujímající zhruba pět šestin povrchu ostrova Irsko. Zbývající šestina označovaná jako Severní Irsko je součástí Spojeného království Velké Británie a Severního Irska.

[editovat] Poloha a charakter území

Podrobnější informace naleznete v článku Irsko (ostrov)naleznete v článcích [[{{{2}}}]] a [[{{{3}}}]]naleznete v článcích [[{{{4}}}]], [[{{{5}}}]] a [[{{{6}}}]]naleznete v článcích [[{{{7}}}]], [[{{{8}}}]], [[{{{9}}}]] a [[{{{10}}}]].

satelitní pohled na Irsko

Irsko je nížinatá země. Hory se zvedají pouze na východě a jihozápadě. Nejvyšší vrchol se jmenuje Carrauntoohil, který je vysoký 1041 m. Na západním pobřeží jsou skalnaté útesy mnohem větší a členitější, než na pobřeží východním.

[editovat] Podnebí

V Irsku panuje mírně teplé oceánské podnebí. V Irsku v roce prší v každých dvou dnech ze tří. Roční úhrn srážek se pohybuje od 800 do 2550 mm. Průměrná teplota se v lednu pohybuje okolo 5 °C a v červenci okolo 15 °C.

[editovat] Flora a fauna

Pohled na oblast Kerry.

Na většině území Irska leží louky a vřesoviště. 15% území pokrývají rašeliniště a 5% rozlohy zaujímají původní listnaté lesy. V zemi překvapivě rostou vavříny, myrty a planiky, které rostou především ve středomoří. Irská fauna už není tak bohatá, jak bývala před příchodem lidí. S jejich příchodem vymizely zdejší populace bobrů, divokých koček, medvědů a vlků. Dnes zde žijí hlavně drobní hlodavci, ptáci a ovce. Vůbec tu nežijí hadi.

[editovat] Historie

Podrobnější informace naleznete v článku Dějiny Irskanaleznete v článcích [[{{{2}}}]] a [[{{{3}}}]]naleznete v článcích [[{{{4}}}]], [[{{{5}}}]] a [[{{{6}}}]]naleznete v článcích [[{{{7}}}]], [[{{{8}}}]], [[{{{9}}}]] a [[{{{10}}}]].

Poulnabrone dolmen v oblasti Burren

Ve 3. století př. n. l. se v Irsku usadili Keltové, kteří v 5. století přijali křesťanství. V 9. a 10. století zde zakládali své osady Vikingové. Koncem 12. století začali ostrov dobývat Angličané, zcela jej však ovládli až za Cromwella v polovině 17. století. Irská nezávislost byla obnovena v roce 1922.

[editovat] Obyvatelstvo

Většinu obyvatel tvoří domorodí Irové. Jen asi 0,5% tvoří irská menšina s vlastním jazykem Irish travellers. Vlivem velké imigrace - hlavně z Polska (10. tis. imigrantů měsíčně), Litvy, Lotyšska, Estonska se situace se rychle mění. Existuje i početná 100 tis. americká komunita. Celkově se odhaduje, že počet obyvatel cizích zemí žijících v Irské republice je 400 tis., což je 10% obyvatel.

Podle posledního sčítání z roku 2006 se Irská republika se řadí na první místo v žebříčku ročního přírůstku obyvatelstva zemí EU. Každým rokem roste populace o 2% (vlivem velkého počtu imigrantů - 46 tis. ročně a i velkou porodností - 33 tis. ročně).

Ve městech žije 60% populace, z toho 50% v hrabství Dublin.

Střední délka života mužů je 75 let, žen 80 let. Negramotné je 1% obyvatelstva.

[editovat] Největší města

Schematická mapa

Dublin – 506 000 obyvatel (hlavní město)
Cork – 119 000 obyvatel
Galway – 71 000 obyvatel
Limerick – 52 000 obyvatel
Waterford – 46 000 obyvatel

[editovat] Hospodářství

na většině irských silničních značek je irský i anglický nápis

V současnosti je nejméně rozšířeným odvětvím irského hospodářství zemědělství. Vytváří asi 5% HDP. Jen pro srovnání: služby 49% a průmysl 46%. Irsko má nepříliš významné nerostné bohatství. Kutá se především olovo a zinek, dále měď, rašelina, stavební materiál, stříbro a zemní plyn. Rozvíjí se především průmysl chemický a petrochemický, elektronický, kovozpracující, nábytkářský a potravinářský. Vyrábějí se zde i dopravní prostředky a počítače.

Nejdůležitějším odvětvím zemědělství je tradiční chov ovcí pro vlnu.

[editovat] Zajímavosti

To, že se na ostrově nevyskytují hadi, je vysvětleno legendou. Údajně je měl z ostrova vyhnat svatý Patrik, patron Irska.
V cizině žije více lidí irského původu (desítky miliónů), než v samotné zemi.
Na počest svatého Patrika se každoročně 17. března slaví po celém světě Den svatého Patrika.