Emil František Burian
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Devětsil (1920–30) |
| zakladatelé:
vůdčí osobnosti: architekti:
básníci: divadelníci, herci: hudebníci: režiséři:
spisovatelé: výtvarníci:
fotograf: kritici, teoretici, vědci: |
Emil František Burian (11. června 1904 – 9. srpna 1959), byl český básník, publicista, zpěvák, herec, hudebník, hudební skladatel, dramaturg, dramatik a význačný režisér.
E. F. Burian byl členem Devětsilu. V letech 1926–1927 spolupracoval s Osvobozeným divadlem, odkud po rozepřích s Jindřichem Honzlem spolu s Jiřím Frejkou odešeli a založili si vlastní divadlo Da-Da. Poté spolupracoval se scénou Moderní studio.
V roce 1923 vstoupil do KSČ, ve svých devatenácti letech, z přesvědčení. Což ovlivnilo jeho další činnost, která je často až agitační.
Roku 1927 založil hudebně recitační soubor Voiceband.
Koncem roku 1933 založil divadlo D 34, kde uskutečňoval svůj program politicky vyhraněného levicového divadla – každý rok název divadla posouval o jedno číslo (v roce 1935 se tedy jmenovalo D 35 a tak dále až do D 41).
V roce 1941 byl zatčen a celý zbytek druhé světové války prožil v koncentračním táboře. Nejprve byl v Terezíně, poté v Dachau a nakonec v Neuengamme, zde pracoval v továrně s válečnou výrobou, ve volném čase se, podle svých vzpomínek, podílel na organizaci ilegálních kulturních pořadů pro vězně.
Po válce založil ještě divadlo D 46 a D 47, mimo těchto divadel řídil ještě tři brněnské scény a karlínskou operetu, které byly sdruženy do tzv. Družstva divadla práce.
Po roce 1948 působil jako poslanec poúnorového Národního shromáždění.
Roku 1951 převedl divadlo D 51 do svazku Československé armády a to se pak stalo Armádním uměleckým divadlem, to mu vyneslo hodnost plukovníka. V roce 1955 odešel z armády a toto divadlo přejmenoval opět na D 34.
V poválečné době se stal jedním z předních účastníků nastupující nomenklatury komunistické kultury. Výrazně se zapojil do reorganizace divadel, má podíl na obsazování vedoucích míst v mnoha divadlech komunistickými divadelníky. V této době byl kulturně-politický pracovník v rozhlase, dále působil v týdeníku Kulturní politika. Tuto činnost už nelze považovat za nic jiného než komunistickou agitaci.
Rodinné poměry:
- Otec: Emila Burian,
- Strýc: Karel Burian
Děti:
- Jan Burian
- Kateřina Burianová
Manželka:
- Zuzana Kočová
Obsah |
[editovat] Dílo
Jeho dílo bylo ovlivněno dadaismem, futurismem a poetismem, je silně levicové a prakticky místy až agitační. Přesto především svou divadelní tvorbou pozitivně ovlivnil celé moderní české divadlo. Jeho inscenační postupy byly na svou dobu objevné (metafora jako hlavní výrazový prostředek, poezie, symbol, „vynálezy“ theatergraph a voiceband atd.) a divadlo z nich čerpá dodnes.
[editovat] Divadelní režie
- Karel Hynek Mácha – Máj (voiceband)
- Alexandr Sergejevič Puškin Evžen Oněgin
- Frank Wedekind Procitnutí jara
- Vojna
- První a druhá lidová suita
- Vítězslav NezvalManon Lescaut
- atd.
[editovat] Drama
- Krčma na druhém břehu
[editovat] Filmové režie
- Věra Lukášová
- Chceme žít
[editovat] Filmová hudba
- Zlaté ptáče
- Před maturitou
- Siréna
[editovat] Opery
- Mastičkář
- Bubu z Montparnassu
- Maryša
[editovat] Knihy
- Černošské tance
- Pojďte, lidé, na divadla s železnýma kladivama
- O nové divadlo
- Zameťte jeviště – zde přišel s názorem, že divadlo patří těm, kdo jej vytváří.
- Vítězové
Dále napsal celou řadu koncertních skladeb
