Féničané
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Féničané byli semitský kmen, který osídlil krajinu podél pobřeží Syropalestinské oblasti. Jedním z nejdůležitějších fénických měst byl Týros.
Féničané byli zdatnými obchodníky a kvůli obchodu podnikali dlouhé plavby po moři. Byli rovněž vynikajícími řemeslníky, obchodovali s výrobky z hlíny, skla, kovu a vyráběli bavlněné oděvy. Látky barvili nachovým barvivem (foinix = purpurová barva).
Na začátku 1. tisíciletí př. n. l. začíná fénická kolonizace západního Středomoří (obchodní dostupnost). V roce 814 př. n. l. Féničané zakládají Kartágo, které se později stává významnou námořní mocností. V 7. stol. př. n. l. se Féničané dostávají i do Španělska a severní Afriky. Podle Hérodota údajně obepluli i Afriku (kolem roku 600 př. n. l.).
Ve 3. stol. př. n. l. Kartágo dobyli Římané, a to se stalo třetím nejvýznamnějším městem Římské říše.
Féničané vynalezli hláskové písmo (22 hlásek).
