François Bayrou

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

François Bayrou

François Bayrou (* 25. května 1951 v Bordères u Lourdes) je jedním z předních francouzských politiků, předseda francouzské UDF, a spolupředseda evropské EDS.

Vystupuje jako přesvědčený demokrat křesťanského ražení, je praktikujícím katolíkem. Publikuje, vystupuje v mediích a ve veřejných diskuzích. Napsal několik politických i historických knih, také biografii Jindřicha IV. Je ženatý, má šest dětí.

Bayrou pochází z rodiny drobných sedláků. Studoval klasickou literaturu na univerzitě v Bordeaux, pak ale vystudoval prestižní školu veřejné správy École Normale Supérieure v Paříži.

Politicky se vypracoval v občansko-liberální straně Union pour la Démocratie Française (UDF), za kterou zastupoval departement Pyrénées-Atlantiques ve francouzském parlamentu.

1979-1981 byl vysokým úředníkem ministerstva zemědělství za ministra Pierre Méhaignerie. Pak pracoval pro prezidenta senátu Alaina Pohera. 1984-1986 byl poradcem tehdejšího prezidenta Evropského parlamentu Pierra Pflimlina a 1986-1993 předsedou Stálé komise pro boj proti analfabetismu.

Po úspěchu pravicových liberálů ve volbách povolal nový premiér Edouard Balladur Bayroua 29. března 1993 do své vlády jako ministra „národního vzdělání“ (fr. eufemismus pro školství). Za svého působení dal Bayrou „důkladně přezkoušet situací“ školáků a učitelů ve Francii. Zůstal ministrem i poté, co se v roce 1995 premiérem stal Alain Juppé, který resort ministerstva rozšířil o výzkum.

Bayrou se již od těchto dob otevřeně snaží o vytvoření dostatečně silné politické středové síly, která by mohla „jako rovnoprávná“ účinně obstát vůči pravicovým gaullistům.

Od 1998 je předsedou UDF. V roce 1999 za ni kandidoval do Evropského parlamentu, UDF dosáhla přes 9 % a Bayrou se tak stal evropským poslancem.

V roce 2002 kandidoval v lidových volbách francouzského prezidenta. V jejich prvním kole skončil jako čtvrtý s 6,8 %, za Chiracem, Le Penem a Jospinem.

V témže roce došlo k rozdělení tehdejšího tzv. liberálního středu ve Francii, jehož část se přiklonila k Chiracově záměru silné pravicové strany, z kterého vznikla jeho UMP. Bayrou se rozhodl pro samostatnost v UDF.

Tehdy také složil svůj mandát evropského poslance, aby se mohl stát poslancem francouzského Národního shromáždění. Ale v regionálních volbách v Aquitaine jej porazil kandidát UMP. Za to ale UDF v témže roce získala 12 % ve volbách do Evropského parlamentu.

Bayrou je odpůrcem přístupu Turecka k EU, a rozhodným zastáncem Evropské ústavy.

Kandidoval v prezidentských volbách 2007 (ještě než svou kandidaturu oznámil si nechal rezervovat domény bayrou2007.fr, .com, .net, .org).

[editovat] Dílo

La Décennie des mal-appris. – Flammarion, Paříž, 1990 – ISBN 2080664727
Le roi libre. – Flammarion, Paříž, 1994 – ISBN 2080668218
Le roi libre. – France loisirs, Paříž, 1995 – ISBN 2724289447
Le roi libre. – Éd. J'ai lu, Paříž, 1996 – ISBN 2277241830
Henri IV. – Perrin jeunesse, Paříž, 1998 – ISBN 2262013012
Henri IV : le roi libre. – Flammarion, Paříž, 1999 – ISBN 208067725X
Le droit au sens. – Flammarion, Paříž, 1996 – ISBN 2080672045
Saint-louis. – Flammarion, Paříž, 1997 – ISBN 2080672088
Ils portaient l'écharpe blanche : l'aventure des premiers réformés, des Guerres de religion à l'édit de Nantes, de la Révocation à la Révolution. – B. Grasset, Paříž, 1998 – ISBN 2246559812
Ils portaient l'écharpe blanche : l'aventure des premiers réformés, des Guerres de religion à l'édit de Nantes, de la Révocation à la Révolution. – Librairie générale française, 2000 – ISBN 225314779-6
Bayrou, François; et Pierre-Brossolette, Sylvie : Hors des sentiers battus : entretiens avec Sylvie Pierre-Brossolette. – Hachette littératures, Paříž, 1999 – ISBN 2012352588
François Bayrou, Qui êtes-vous ? Que proposez-vous ? – Archipel, 2001 – ISBN 2841872831
Relève. – Grasset, 2001 – ISBN 2246618215
Oui : Plaidoyer pour la Constitution européenne. – Plon, 2005 – ISBN 2259201830

[editovat] Citáty

„Existují dvě slova v politice, která nejde přeložit. Federalismus a liberalismus. … Být liberální ve Francii znamená až ocitnout se extremně napravo. Být liberální v Americe znamená být nalevo. Liberální v Británii znamená centristickou politiku, lehce doleva, levý střed. …
A federalismus je to samé… Filosofie federalismu znamená respekt vůči rozdílnosti. … Ale ve Francii federalista znamená, že politika se rozdíly snaží odstraňovat. … V Kanadě to znamená, že federalista žádné rozdíly nechce. Quebečané se definují jako antifederalisté. Být federalista pro mne znamená respekt k odlišnosti při spolupráci.“
(11.5.2006 v rozhovoru s Britskými listy [1])