Turecko

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Türkiye Cumhuriyeti Turecká republika
vlajka znak

Rozloha	780 580 km² (36. na světě) z toho 1,3 % vody
Počet obyvatel	68 109 469 (17. na světě, 2003)
Hustota zalidnění	86,2 / km² (106. na světě)
Jazyk	turečtina
Národnostní složení	{{{národnosti}}}
Náboženství	islám (sunnitský), malé skupiny pravoslavných křesťanů
Nejvyšší bod	Ararat (5137 m n. m.)
Hlavní město	Ankara
Státní zřízení	republika
Podřízené celky	{{{dělení}}}
Prezident	Ahmet Necdet Sezer
Předseda vlády	Recep Tayyip Erdogan
Hymna	İstiklâl Marşı
Vznik	29. října 1923 (zformování státu s převážně tureckým obyvatelstvem po občanské válce, následující po pádu Osmanské říše)
Měna	nová turecká lira (YTL)
ISO 3166-1	792 TUR TR
MPZ	TR
Doména	.tr
Telefon	90
Časové pásmo	UTC +2

Turecko (oficiálním názvem Türkiye Cumhuriyeti, česky Turecká republika) je demokratickou zemí ležící v Malé Asii a z menší části v jihovýchodní Evropě.

Turecko hraničí na severovýchodě s Gruzií, na východě s Arménií a Íránem, na jihovýchodě s Irákem a Sýrií. Z jihu omývá břehy Turecka Středozemní moře, ze západu Egejské moře. Na západním okraji evropské části Turecka probíhá hranice s Řeckem a Bulharskem. Severní břehy Turecka omývá Černé moře.

[editovat] Dějiny

Mustafa Kemal Atatürk

Na území dnešního Turecka existovala ve starověku mimo jiné chetitská říše. Část Turecka pak byla osídlena Řeky, později se stala součástí římské říše a nakonec byzantské říše. Od 11. století docházelo k osídlování tureckým obyvatelstvem.

Roku 1299 se Osman I. stal prvním sultánem osmanské říše, která jako muslimský stát započala s výboji do Evropy, Asie i Afriky. Sultán jako hlava osmanské říše měl neomezenou (absolutní) moc.

Osmanská říše zanikla v roce 1923, kdy byla založena republika Kemalem Atatürkem. Ten sekularizoval stát a zavedl mnohé jiné reformy s dalekosáhlými důsledky.

Turecko se i přesto potýkalo s ekonomickými a politickými problémy, zejména pak v druhé polovině 20. století. V Turecku žije přes dva miliony Kurdů a vztah turecké vlády k této národnostní menšině dosud není zcela vyřešen.

Dalším problémem současného Turecka je neschopnost vyrovnat se s vlastní minulostí (například turecká vláda donedávna odmítala připustit turecký podíl na masakrech Arménů v průběhu První světové války), s náboženskou nesnášenlivostí (namířenou zejména proti křesťanům žijícím na území Turecka - Řekům, Arménům, ...) a nacionalismem (opět namířeným proti netureckým národnostem žijícím v Turecku - Kurdům a dalším). Stále nevyřešená zůstává také otázka severní části Kypru, kterou de facto Turecko okupuje

[editovat] Geografie

Letovisko Fethiye v provincii Muğla, na pobřeží Středozemního moře

Území Turecka má zhruba obdélníkový tvar, je přes 1600 km dlouhé a 800 km široké. Pokrývá plochu 779 452 km² (včetně jezer). 23 764 km² z toho leží v Evropě na Balkánském poloostrově, zbývajících 755 688 km² leží v jihozápadní Asii na poloostrově Malá Asie (zvaném též Anatolie).

Evropskou část Turecka tvoří Východní Thrákie, hraničící s Bulharskem a Řeckem. Asijská část, Anatolie, je značně hornatá. Uprostřed se rozkládá náhorní plošina. Pobřežní roviny jsou úzké, mezi nimi a centrální plošinou leží pohoří Taurus (podél pobřeží Středozemního moře) a Köroğlu (podél pobřeží Černého moře). Východní Turecko je nejhornatější částí země. Pramení zde řeky Eufrat, Tigris a Aras, leží tu jezero Van a nejvyšší turecká hora, biblický Ararat (5165 m).

Ararat je se svými 5165 m nejvyšší horou Turecka. Nachází se v provincii Iğdır ve Východní Anatolii.

[editovat] Správní členění

Mapa tureckých regionů

Turecko se dělí na 81 provincií, zvaných il (množné číslo iller). Provincie se seskupují do 7 regionů (bölgesi, množné číslo bölgeleri), toto členění však slouží statistickým účelům a netvoří úroveň státní správy. Provincie se dále dělí na okresy, těch je v celém Turecku 923.

Regiony a provincie jsou následující:

Marmarský region (Marmara Bölgesi)
- Balıkesir, Bilecik, Bursa, Çanakkale, Edirne, İstanbul, Kırklareli, Kocaeli, Sakarya, Tekirdağ, Yalova
Egejský region (Ege Bölgesi)
- Afyonkarahisar, Aydın, Denizli, İzmir, Kütahya, Manisa, Muğla, Uşak
Středomořský region (Akdeniz Bölgesi)
- Adana, Antalya, Burdur, Hatay, Isparta, Kahramanmaraş, Mersin, Osmaniye
Střední Anatolie (İç Anadolu Bölgesi)
- Aksaray, Ankara, Çankırı, Eskişehir, Karaman, Kayseri, Kırıkkale, Kırşehir, Konya, Nevşehir, Niğde, Sivas, Yozgat
Černomořský region (Karadeniz Bölgesi)
- Amasya, Artvin, Bartın, Bayburt, Bolu, Çorum, Düzce, Giresun, Gümüşhane, Karabük, Kastamonu, Ordu, Rize, Samsun, Sinop, Tokat, Trabzon, Zonguldak
Východní Anatolie (Doğu Anadolu Bölgesi)
- Ağrı, Ardahan, Bingöl, Bitlis, Elazığ, Erzincan, Erzurum, Hakkâri, Iğdır, Kars, Malatya, Muş, Tunceli, Van
Jihovýchodní Anatolie (Güneydoğu Anadolu Bölgesi)
- Adıyaman, Batman, Diyarbakır, Gaziantep, Kilis, Mardin, Şanlıurfa, Siirt, Şırnak

[editovat] Turecko a Evropská unie

Modrá mešita v Istanbulu, jedna z významných památek Turecka

Cesta Turecka do Evropy - a tím i do Evropské unie - počíná již vznikem Turecké republiky roku 29. 10. 1923, od kdy se Turecko pokládá za součást Evropy. Významnější pokusy o přiblížení se však datují až do doby po skončení druhé světové války.

1948 patří Turecko k zakládajícím členským zemím OECD
1952 přistupuje Turecko k NATO
1959 podává žádost o členství v EHS
1964 vstupuje v platnost asociační smlouva s EHS, kde se hovoří o možnosti pozdějšího vstupu Turecka do EHS
1987 podává Turecko žádost o plné členství v ES
1989 je tato žádost odmítnuta (nestabilní politické a hospodářské poměry)
1996 celní unie s EU vstupuje v platnost
1997 se na summitu v Lucembursku EU vyslovuje pro možné členství Turecka v EU, ale odmítá udělit status kandidátské země
1999 na summitu v Helsinkách dostává Turecko status kandidáta na přístup
2002 poslední část velké ústavní reformy, požadované EU, vstupuje v platnost (zrušení trestu smrti atd.)
2004 nové trestní právo vstupuje v platnost; v říjnu doporučuje Evropská komise jednání o vstupu, v prosinci je oznámen termín jednání (listopad 2005) s možným vstupem Turecka do EU nejdříve roku 2014

[editovat] Turistický ruch v Turecku

Příjezdový cestovní ruch zaznamenal v posledních dvaceti letech silný růst, nyní tvoří významnou část turecké ekonomiky. V roce 2005 přijelo do země 24 000 000 milionů turistů.

[editovat] Literatura

The New Turkey – The Quiet Revolution at the Edge of Europe (Nové Turecko – tichá revoluce na okraji Evropy), Chris Morris, 2005, Granta Books, ISBN 1862077908 (anglicky) [1]

[editovat] Podívejte se též na

[editovat] Externí odkazy

Wikcionář obsahuje slovníkovou definici slova Turecko.

Wikimedia Commons nabízí multimediální obsah k tématu

Turecko

Turecko – Türkiye – (TR)
Provincie Turecka a jejich hlavní města: Adanská provincie (Adana) \| Adıyamanská provincie (Adıyaman) \| Provincie Afyonkarahisar (Afyon) \| Ağrıská provincie (Ağrı) \| Aksarayská provincie (Aksaray) \| Amasyjská provincie (Amasya) \| Ankarská provincie (Hlavní město Ankara) \| Antalyjská provincie (Antalya) \| Ardahanská provincie (Ardahan) \| Artvinská provincie (Artvin) \| Aydınská provincie (Aydın) \| Balıkesirská provincie (Balıkesir) \| Bartınská provincie (Bartın) \| Batmanská provincie (Batman) \| Bayburtská provincie (Bayburt) \| Bilecikská provincie (Bilecik) \| Bingölská provincie (Bingöl) \| Bitliská provincie (Bitlis) \| Bolská provincie (Bolu) \| Burdurská provincie (Burdur) \| Burská provincie (Bursa) \| Çanakkalská provincie (Çanakkale) \| Çankırská provincie (Çankırı) \| Çorumská provincie (Çorum) \| Denizliská provincie (Denizli) \| Diyarbakırská provincie (Diyarbakır) \| Düzcská provincie (Düzce) \| Edirnská provincie (Edirne) \| Elazığská provincie (Elazığ) \| Erzincanská provincie (Erzincan) \| Erzurumská provincie (Erzurum) \| Eskişehirská provincie (Eskişehir) \| Gaziantepská provincie (Gaziantep) \| Giresunská provincie (Giresun) \| Gümüşhanská provincie (Gümüşhane) \| Hakkarijská provincie (Hakkari) \| Hatayská provincie (Antiochie) \| Iğdırská provincie(Iğdır) \| Ispartská provincie (Isparta) \| Istanbulská provincie (Istanbul) \| Izmirská provincie (İzmir) \| Kahramanmaraşská provincie (Kahramanmaraş) \| Karabükská provincie (Karabük) \| Karamanská provincie (Karaman) \| Karská provincie (Kars) \| Kastamonská provincie (Kastamonu) \| Kayserská provincie (Kayseri) \| Kırıkkalská provincie (Kırıkkale) \| Kırklarelská provincie (Kırklareli) \| Kiliská provincie (Kilis) \| Kırşehirská provincie (Kırşehir) \| Kocaeliská provincie (İzmit) \| Konyanská provincie (Konya) \| Kütahyanská provincie (Kütahya) \| Malatyjská provincie (Malatya) \| Manisanská provincie (Manisa) \| Mardinská provincie (Mardin) \| Mersinská provincie (Mersin) \| Muğlanská provincie (Muğla) \| Muşská provincie (Muş) \| Nevşehirská provincie (Nevşehir) \| Niğdská provincie (Niğde) \| Orduská provincie (Ordu) \| Osmaniyjská provincie (Osmaniye) \| Rizenská provincie (Rize) \| Sakaryjská provincie (Adapazarı) \| Samsunská provincie (Samsun) \| Siirtská provincie (Siirt) \| Sinopská provincie (Sinop) \| Sivaská provincie (Sivas) \| Şırnakská provincie (Şırnak) \| Şanlıurfská provincie (Şanlıurfa) \| Tekirdağská provincie (Tekirdağ) \| Tokatská provincie (Tokat) \| Trabzonská provincie (Trabzon) \| Tuncelská provincie (Tunceli) \| Uşacká provincie (Uşak) \| Vanská provincie (Van) \| Yalovská provincie (Yalova) \| Yozgatská provincie (Yozgat) \| Zonguldakská provincie (Zonguldak)

Turecko – Türkiye – (TR)