Frank Drake

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Frank Donald Drake (* 28. května roku 1930 v Chicagu) je americký astronom a stvůrce známé Drakeovy rovnice, která určuje počet mimozeských inteligentních druhů nacházejících se ve vesmíru.

Obsah

1 Dětství
2 Služba vlasti
3 Drakeova rovnice
4 Externí odkazy

[editovat] Dětství

Narodil se jako syn Richarda a Winfred Drakeových. Vyrůstal v jižním pobřeží Chicaga za doprovodu jeho sestry Almy a bratra Roberta. Již od mládí se zajímal o vědu a se svými přáteli trávil dlouhé hodiny experimentováním na poli radioastronomie, chemie, motorů a astronomii. Při studiu astronomie si uvědomil, jak obrovský je vesmír a tak ho brzy začala pronásledovat i otázka, jestli jsme ve vesmíru sami. Vzhledem k tomu, že pocházel z věřící rodiny, byla částečně tato myšlenka u něho potlačována rodinou.

Po skončení studií na střední škole obdržel Drake stipendium na studia elektroniky na Cornellu. Bylo to právě během studií elektroniky, kde konečně plně objevil svojí lásku k astronomii a setkal se zde i s lidmi, kteří byli podobného názoru jako Drake. Roku 1951 zavítal mladý Franke na přednášku předního astrofyzika své doby Otty Struve(ho). Ke konci přednášky Struve ukázal posluchačům materiály, které dokazovaly, že více jak polovina hvězd v Galaxii má své vlastní oběžnice a tvoří planetární systémy. Struve pak dále předpokládal, že život samozřejmě může existovat i na některých z nich, což se plně ztotožňovala s názory Drake. Drake obdržel svůj „bakalářský“ titul z fyziky na Cornelloho univerzitě v roce 1952.

[editovat] Služba vlasti

Po skončení studia strávil Drake tři roky v námořnictvu, aby armádě vynahradil prostředky, když mu zaplatila stipendium. Službu u armády končil jako důstojník přes elektroniku na palubě USS Albany, kde získal neocenitelné zkušenosti s používáním nejnovějšího hi-tech vybavení. Když jeho cesta u námořnictva skončila, zamířil Drake na absolventské studium na Harvardu, kde se zaobíral oborem optické astronomie. V té době bylo jediné volné letní místo v radioastronomii. Pro jeho zkušenosti z armády a s elektronickým vybavením se i zde mohl Drake cítit přirozeně i přes neustálou modernizaci zařízení.

Po absolvování studia v roce 1958 obdržel nabídku místa v nově zformované National Radio Astronomy Observatory (NRAO, v překladu Národní radiová astronomická observatoř) v Green Bank, Virginia (USA), ve které se provedl první pokus roku 1960 o vyhledání mimozemské civilizace. Projekt se jmenoval Ozma a signatářem projektu byl Franke Drake. Hledání probíhalo po dva týdny, kdy byly pozorovány/"poslouchány" hvězdy Tau Ceti a Epsilon Eridani. V jednom momentu poslouchání potencionálních signálů, zachytil teleskop jasný signál, který vzbudil obrovské pozdvižení. Bohužel pro vědce se pak ukázalo, že se jednalo jen o odražený signál v atmosféře, který pocházel ze Země. V dalším průběhu hledání nebyl žádný další signál zachycen.

V roce 1961 Franke Drake a J. Peter Permen (úředník z Space Science Board of the National Academy of Sciences) uspořádali první konferenci projektu SETI. Na tří denním setkání (konající se v NRAO) bylo přítomno několik desítek vědců, kteří měli zájem o projekt SETI a pro Draka se stala přípravou pro uveřejnění jeho slavné Drakeovy rovnice.

[editovat] Drakeova rovnice

Podrobnější informace naleznete v článku Drakeova rovnicenaleznete v článcích [[{{{2}}}]] a [[{{{3}}}]]naleznete v článcích [[{{{4}}}]], [[{{{5}}}]] a [[{{{6}}}]]naleznete v článcích [[{{{7}}}]], [[{{{8}}}]], [[{{{9}}}]] a [[{{{10}}}]].

$N = R^{*} ~ \cdot ~ f_{p} ~ \cdot ~ n_{e} ~ \cdot ~ f_{l} ~ \cdot ~ f_{i} ~ \cdot ~ f_{c} ~ \cdot ~ L$

kde (v závorce je uveden odhad z roku 1961)

N je počet civilizací v naší galaxii, u kterých lze předpokládat možnost komunikace v libovolném čase (10)
R* je počet nových hvězd hvězd v naší galaxii (10 za rok)
f_p je poměr hvězd, které mají planety (0,5)
n_e je průměrný počet planet s vhodnými podmínkami pro život na jednu hvězdu mající planety (2)
f_l je poměr z předchozího, kde se vyvíjí život (1)
f_i je poměr z předchozího, kde se vyvíjí inteligentní život (0,01)
f_c je poměr z předchozího, kde lze očekávat snahu a možnost komunikovat (0,01)
L je očekávaná doba přežití takových civilizací (10000 let)

Slavná rovnice byla zformulována jako podklad pro projekt SETI, aby názorně ukázala, kolik civilizací je v naší Galaxii.

V roce 1963 Drake vzal na velmi krátkou dobu místo ve světoznámé Jet Propulsion Lab v Měsíční a planetární sekci, ale později toto místo vyměnil za místo v Cornelliho centru pro radiofyziku a vesmírného výzkumu (Cornell's Center for Radiophysics and Space Research). O dva roky později dostal nabídku na místo ředitele Cornelliho teleskopu v Arecibu v Porto Ricu. Spolupodílel se na návrhu destiček pro sondu Voyager a Pioneer, jenž nesou poselství lidí ke hvězdám pro potenciální mimozemšťany. Během svého života se zabýval i myšlenkami, jak by mohla vypadat případná příroda na cizích světech.

V roce 1964 začal pracovat na fakultě v Cornellu, kde se stal profesorem Národního centra pro atmosféru a ionosféru (které spadalo pod komplex v Arecibu). V roce 1984 se stal děkanem a profesorem astronomie a astrofyziky na univerzitě v Kalifornii v Santa Cruz. Stal se prezidentem Mezinárodní astronomické unie v komisi pro bio-astronomii a předsedal i nadále SETI programu. Z jeho publikací namátkou Inteligentní život ve vesmíru (Intelligent Life in Space1) z roku 1962, či se spolupodílel s Dava Sobel(em) v autobiografickém díle Je někdo tam venku? (Is Anyone Out There?) z roku 1993.