Georg Philipp Telemann
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Georg Philipp Telemann (14. března 1681 Magdeburg – 25. června 1767 Hamburk) byl německý hudební skladatel a varhaník, představitel pozdně barokní hudby.
G. P. Telemann vystudoval práva na univerzitě v Lipsku. Po dokončení studií v Lipsku až do roku 1705 působil a založil zde slavné Collegium musicum. Po odchodu z Lipska byl varhnaníkem v Eisenachu a Frankfurtu nad Mohanem Od roku 1721 působil jako ředitel a kapelník opery v Hamburku.
[editovat] Dílo
Jeho dílo je velmi rozsáhlé. Složil 12 ročníků chrámových kantát, 46 pašijí, 35 oratorií, 50 oper, 15 mší a velké množství (téměř 1000) menších děl.
Ve svých dílech kladl důraz na melodiku. Ovlivnila ho francouzská a italská hudba. V jeho hudbě jsou stále ještě dominantní vlivy baroka, ale již se zde začínají uplatňovat i prvky rokoka. Za svého života byl považován za jednoho z nejlepších hudebníků své doby. Po jeho smrti bylo však jeho dílo postupně téměř zapomenuto, na repertoár divadel se znovu dostalo až ve druhé polovině 20. století.
[editovat] Nejznámější díla
- Trpělivý Sokrates (Der Geduldige Socrates), opera 1721
- Pimpinone, opera 1725
- Der Tag des Gerichts
- D dur pro trubku
[editovat] Externí odkazy
