Hřib hnědý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Hřib hnědý

Hřib hnědý

Vědecká klasifikace

Říše:	houby (Fungi)
Oddělení:	houby stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třída:	stopkovýtrusé (basidiomycetes)
Podtřída:	houby rouškaté (Agaricomycetidae)
Řád:	hřibotvaré (Boletales)
Čeleď:	hřibovité (Boletaceae )
Rod:	Hřib (Xerocomus)

Binomické jméno

Xerocomus badius
Fr.

Hřib hnědý častěji uváděný jako Suchohřib hnědý (Xerocomus badius Fr.) je jedlá houba z čeledi hřibovitých.

[editovat] Synonyma

Boletus badiorufus
Boletus badius Fr.
Ixocomus badius
Xerocomus badiorufus
Suchohřib hnědý

[editovat] Popis

Klobouk má v průměru 4-15 cm, je polokulovitý až téměř plochý, zbarven kaštanově až čokoládově hnědě. Povrch je hladký, za vlhka lepkavý, jinak suchý a sametový.
Rourky jsou světle žluté, v dospělosti žlutozelené, na řezu ihned modrají.
Póry jsou drobné, v mládí bělavé , později bledě žluté až nazelenalé, otlačením modrají.
Třeň je 5 - 10 cm vysoký, 1 - 4 cm tlustý, válcovitý, plný, někdy ploše zmáčknutý, dole často zúžený i zahnutý, nahoře žlutý, nížeji červenohnědý, otlačením modrá.
Dužnina je v mládí bělavá, v dospělosti žlutá, na řezu okamžitě modrá, pak vybledne do šedožluta. Mladé plodnice téměř nemodrají.
Chuť a vůně je příjemná, ale nenápadná.

[editovat] Výskyt

Roste v květnu až říjnu, dosti hojně v jehličnatých i ve smíšených lesích, vzácně roste i v listnatých lesích.

[editovat] Použití

Je to velmi chutná jedlá houba.

Je to nejvíce sbíraný a všeobecně známý hřib s mnoha lidovými názvy; nejčastější je suchohřib, dále podborovák, panský hřib, pančík, modrák, poddoubník atd.

Suchohřib hnědý má všeobecné použití v kuchyni do polévek, omáček, do smaženic s vejci, do leča, do nádivek, rizota a těstovin, jako součást pizzy. Větší klobouky se smaží jako řízky. Mladé plodnice jsou vynikající naložené v octovém nálevu, i pro ostatní konzervační způsoby je tento hřib velice vhodný. .