Hlístice
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek potřebuje úpravy. Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte, alespoň náhradou této výzvy za konkrétnější. Jak by měly články vypadat, popisuje stránka Vzhled a styl, konkrétní problémy tohoto mohou být specifikovány na diskusní stránce.
| Hlístice
|
||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
 Hlístice Meloidogyne incognita |
||||||||||
| Taxonomické zařazení | ||||||||||
|
||||||||||
| Sesterská skupina | ||||||||||
| strunovci (Nematomorpha)
|
Hlístice (Nematoda) - početně rozšířená třída z kmene hlísti (Cycloneuralia), jež žije zejména parazitickým způsobem. Hlístice se vyznačují stavbou těla přizpůsobenou parazitování, zejména kutikulárními zuby, jež jsou schopny narušovat tkáně napadeného jedince - hostitele. Tělo hlístic je válcovité, ke koncům ztenčené, velmi pružné, přesto pevné. Příčinou je povrchová kutikula vylučovaná jednovrstevnou pokožkou (syncitium - soubuní), která je vypnuta mízními tekutinami pseudocoelu.
Trávení zajišťuje trávicí trubice procházející pseudocoelem, která má na jedné straně ústní otvor s hltanem určený pro nasávání potravy z hostitele. K vylučování dochází prostřednictvím jednobuněčných vylučovacích trubic v postranních tělních dutinách.
Rozmnožovací systém hlístic je přizpůsoben k nadprodukci vajíček, což je typické pro většinu parazitů. Vajíčka navíc dobře odolávají nepříznivým podmínkám jako výkyvy teplot, chemikálie či vlhkost/sucho. Dále je nutno zmínit výrazný pohlavní dimorfizmus - sameček je daleko menší než samička.
Důležitými zástupci této třídy jsou bezpochyby:
Roup dětský - způsobuje onemocnění oxyurióza, příčinou je zejména špatná hygiena dětí. Častým jevem je autoinfekce nakaženého jedince.
Škrkavka dětská - parazituje v tenkém střevě člověka - převážně dětí, způsobuje nemoc ascaridózu. Napadený je oslabován fyziologicky (nedostatek živin, zplodiny metabolismu parazita) i mechanicky (ucpání střeva, případně jeho protržení).
Nákaza ascaridiózou je spůsobena jak je již řečeno od škrkavky dětské.Napadení začína u živočicha který má škrkavku,škrkavka s výkali putuje na zeleninu kde ji později pozře člověk.Hned po pozření se larva vylíhne,putuje do žaludku,potom do jater a z jater cevním řečištěm do plic.postupně se dostává průdušnicí vzhůru.Buďtoji člověk vyplivne nebo spolkne.Pokud ji spolkne putuje až do střev kde produkuje vajíčka až do smrti.
Svalovec stočený - již podle názvu je jasně, že napadá svalovou tkáň hostitele. Výsledné onemocnění trichinelóza má dvě fáze - střevní a svalovou. Střevní způsobuje bolesti břicha či kloubů a horečky, svalová pak silnou bolest svalstva. Ve svalové fázi se může jednat o smrtelné onemocnění.
Vlasovec mízní - napadá mízní cévy, jež ucpává a způsobuje nepříjemné bolesti a horečky
Vlasovec oční - parazituje ve spojivkovém vaku, je příčinou svědění oka a zánětu kůže. Oba druhy vlasovce se přenáší zejména hmyzem a to v tropických oblastech.
Háďátko řepné a pšeničné - narušuje kořenový systém rostliny, napadený organismus většinou umírá.
Dvojlistí (parafyletická skupina): houbovci (parafyletická skupina) • žebernatky • vločkovci • žahavci • výtrusenky
Trojlistí: praploštěnci
prvoústí: Lophotrochozoa: ploutvenky • morulovci (sépiovky + plazmodiovky) • mechovci • lilijicovci • ploštěnci • břichobrvky • Kamptozoa (mechovnatci + vířníkovci) • čelistovci (čelistovky + oknozubky + vířníci + žábrovci + vrtejši) • pásnice • kroužkovci (včetně vláknonošců, rypohlavců a sumýšovců) • měkkýši • ramenonožci (parafyletická skupina) • chapadlovky
Ecdysozoa: chobotovci (hlavatci + rypečky + korzetky) • Nematoida (strunovci + hlístice) • Panarthropoda (želvušky + drápkovci + členovci)
druhoústí: mlžojedi • strunatci • Ambulacraria (ostnokožci + polostrunatci)
